Kolik jmen má Stafordšírský bulteriér a proč je staford tak oblíbený?
Když se řekne Stafordšírský bulteriér, většina lidí si představí svalnatého, ale přitom neuvěřitelně roztomilého čokla, který vypadá, že by mohl zvednout kufr, ale místo toho ti položí hlavu na klín a očima říká: „Dáš mi piškot?“ 🐾.
Ale víte, že tenhle pes nemá jen jednoznačně pojmenování? On má doslova armádu přezdívek, které se používají jak u rodiny, tak mezi fanoušky plemene. Dnes se podíváme, kolik jmen má Stafordšírský bulteriér, proč jsou populární.

Všechna ta jména – stafbul, stafík a spol.
Oficiálně se plemeno jmenuje Stafordšírský bulteriér (anglicky Staffordshire Bull Terrier – SBT). Ale pokud ho máte doma, možná už slyšíte něco úplně jiného:
- staford – zní seriózně, vhodné pro chovatele a rozhodčí.
- SBT – krátká, praktická zkratka, ideální pro psí soutěže i fóra.
- stafík – když chceš, aby bylo jasné, že je pes mazlivý a srdečný.
- stafbul / stafbulík – mazlivé, téměř koketní oslovení, ideální pro domácí hovory a fotky na Instagram.
- Staffy / Staffie – typické anglické oslovení, oblíbené mezi fanoušky po celém světě.
- Nanny / Nannydog – typické anglické oslovení, znamená chůva, nebo psí chůva, hojně užívané právě pro svou náklonnost k dětem.
A pokud se vám to zdá zmatené, věřte mi – jsou lidé, kteří ještě pletou staforda s americkým stafordem nebo pit bullem. Ale pravý SBT je vždycky jen jeden – a rozpoznáš ho nejen podle svalů, ale hlavně podle srdce. Takže ano, už tady je vidět, kolik jmen má Stafordšírský bulteriér v běžném životě.
Historie a původ jmen
Stafordi mají kořeny ve Staffordshire, oblasti Anglie, kde byli původně chováni pro práci a ochránu domácností. Přezdívky jako stafbul nebo stafík vznikly v domácím prostředí – lidé si zamilovali jejich mazlivou a hravou povahu a hledali pro ně vhodnější, lidská jména.
Někteří chovatelé a kynologové používají staford oficiálně, ale každý, kdo má doma SBT, ti řekne: „Všechna ta jména jsou jen důkaz, že tenhle pes je člen rodiny.“
Dokonce existují i legrační příběhy z Anglie, kde stafbulík dostal jméno podle oblíbené sladkosti svého pána – protože když ti pes položí hlavu na klín, všechna pravidla pojmenování prostě mizí.
A právě proto je tak zajímavé sledovat, kolik jmen má Stafordšírský bulteriér napříč generacemi i zeměmi – od chovatelských kruhů až po domácí obýváky.

Proč je pojmenování staford tak oblíbené – tradice, historie a kousek anglické duše
Možná jste si někdy řekli, proč všichni kolem používají slovo staford, když oficiální název je přece Stafordšírský bulteriér. A tak si říkáme: Jak to, že se zrovna tohle zkrácené označení tak neuvěřitelně chytilo?
Odpověď je vlastně krásně jednoduchá – má to kořeny přímo tam, kde se celé plemeno zrodilo.

1. Místo vzniku – Staffordshire jako kolébka plemene
Plemeno vzniklo v anglickém regionu Staffordshire, kde byli tito psi původně chováni pro práci a později pro společnost a rodinu. Když tedy někdo řekne staford, není to jen zjednodušení – je to připomínka domova plemene, jeho nejhlubších kořenů.
Je to něco jako když Češi řeknou „moravský víno“. Můžeš mu říkat jinak, ale Morava je prostě DNA toho celého příběhu.
2. Tradice anglického pojmenování
V samotné Anglii se plemeno tradičně označuje jako Stafford nebo Staffordshire Bull Terrier – a místní si ho často zjednodušují právě na „Stafford“ nebo „Staffy“.
Čím víc se plemeno šířilo do Evropy, tím víc se přejímalo tohle tradiční, jednoduché oslovení. Česká verze „staford“ je tedy vlastně jen přirozený vývoj originálu – a velmi dobře vyslovitelná.
A přiznejme si: říct na cvičáku „Tohle je můj Stafordšírský bulteriér“ zní, jako bys přednášela diplomku. „Tohle je můj staford“ zní: prakticky, jednoduše, jasně.
3. Historický respekt k linii a původu
Chovatelé po celém světě, a zvlášť ti, kteří si potrpí na zachování tradičních linií, používají „staford“ jako respekt k původní anglické terminologii.
Je to takové tiché: „Nevymýšlíme moderní klišé. Držíme se toho, co vzniklo tam, kam pes skutečně patří.“
A to je pro spoustu lidí důležité – označení staford nese autentický odkaz.
4. Zní to familiárně a srozumitelně
Každá řeč miluje jednoduchá, zvučná slova – a „staford“ přesně takové je.
- Zní přátelsky
- Není dlouhé ani složité
- Nevytváří prostor pro chybnou výslovnost
Navíc tohle slovo krásně sedí k povaze plemene: pevné, krátké, sympatické.
5. Odděluje plemeno od ostatních „bully“ psů
Další důvod obliby slova staford je praktický: odlišuje SBT od amerického stafordšírského teriéra, pitbulla a dalších bully plemen.
Majitelé SBT často chtějí dát jasně najevo: ➡️ „Mám britského staforda – malého, přátelského, společenského SBT.“ Protože když řekneš jen „staford“, většina lidí si v Česku vybaví právě SBT – nikoliv AST.
6. A nakonec – protože staford se prostě dobře vyslovuje i miluje
Jména, stejně jako psi, mají energii.
A „staford“ má v sobě přesně to, co má samotné plemeno:
- kousek historie
- kousek tradice
- kousek noblesy
- a obrovský kus srdce
Je to jméno, které zní příjemně, spolehlivě a lidsky. Stejně jako povaha SBT.
Stafford Knot – tradiční symbol plemene a jeho dědictví
Když mluvíme o historii a tradici staforda, nedá se vyhnout jednomu důležitému symbolu, který doprovází plemeno už celé generace – Stafford Knot, tradiční znak spojený s oblastí Staffordshire.
Možná ho znáš z log chovatelských klubů, výstavních materiálů a obojků, nebo různých dekorací spojených s plemenem. Tenhle malý uzlík ale znamená mnohem víc, než by se mohlo zdát.
Symbol jednoty, síly a oddanosti
Stafford Knot je trojitý uzel, který se historicky používal jako symbol spojení, věrnosti a síly. A přesně to vystihuje i povahu staforda – pevný charakter, loajalitu a neochvějnou oddanost svému člověku.
Není to jen grafika. Je to malý vizuální otisk duše plemene.
Když máte doma stafbulíka, ten uzel najednou dává smysl – protože jakmile si tě tenhle pes zamiluje, sváže se s tebou na celý život. A dobrovolně.

Historie hluboko ve Staffordshire
Uzel je starý tradiční symbol spojený se samotným regionem Staffordshire, odkud plemeno pochází. Najdeš ho v historických dokumentech, na erbech, v muzeích i na památkách.

Symbol se s plemenem spojil přirozeně – lidé chtěli vyjádřit pouto mezi psem a krajinou, kde se formoval jeho charakter, pracovní nasazení i pověst „nanny doga“.
A tak jak dnes používáme slova staford, stafík, stafbul, používáme i Stafford Knot jako tichý odkaz k místu jejich původu. Když vidíš, kolik jmen má Stafordšírský bulteriér, dává tenhle symbol ještě větší smysl – protože jedno plemeno, ale tolik příběhů.
Znak, který spojuje komunitu chovatelů
Uzel není jen dekorace – stal se mezinárodním symbolem chovatelů a fanoušků SBT. Nosí se na odznacích, tričkách, špercích, je součástí log a často ho najdeš i na výstavách.
V komunitě stafordů má uzel význam:➡️ „Jsme propojeni stejnou vášní. Držíme spolu. A stojíme si za tímto plemenem.“
Je to podobné, jako když někdo vlastní rodinný erb. Jen tady je to uzlík – malý, elegantní, ale plný historie.

Proč to k plemeni tak sedí
Stafford Knot symbolizuje přesně to, co staford přináší do života:
- pevné pouto
- stabilitu
- neochvějnou věrnost
- sílu charakteru
- tradici předávanou generacemi
A navíc – když se díváš na ten uzlík, vidíš v něm i kousek té typické stafíkovské tvrdohlavosti. Kdo někdy zkoušel odvolat staforda od voňavé klackové kolekce na zemi, přesně chápe, o čem mluvím. 😄
Takže kolik jmen má Stafordšírský bulteriér?
Technicky jedno oficiální, ale pokud počítáme všechny přezdívky – desítky. Každá rodina má své vlastní: někdo říká stafík, někdo stafbulík, někdo Staffy, a někdo prostě staford.
Co je ale fascinující: i když se jméno mění, podstata staforda zůstává stejná – věrný, milující, silný a přitom tak neuvěřitelně mazlivý, že by mohl být mistrem světa v mazlení. 🏆
Závěrem
Ať už mluvíš o svém psu jako o stafíkovy, stafbulovy, stafbulíkovy, stafordovy nebo prostě „ty moje chlupaté srdce“, jedno je jasné: Stafordšírský bulteriér je víc než pes – je člen rodiny, parťák, komik, šampión v mazlení a mistr v získávání srdcí všech okolo. ❤️
A jestli tě někdy někdo požádá, abys vysvětlil, kolik jmen má Stafordšírský bulteriér – můžeš klidně odpovědět: “Přesně tolik, kolik mu stačí, aby byl šťastný – a dost na to, abys ho miloval a víc, než jsi kdy čekal.” Tak kolik jmen má Stafordšírský bulteriér? Třeba ten Váš.
Související články
Povaha stafordšírského bulteriéra
Je Stafordšírský bulteriér pro Vás?
Překlad hezkého článečku převzatého ze stránek Parrent Club Staffordshire Bull Terrier. Tento text jsme na závěr doplnili pár postřehy a zkušenostmi z našeho soužití s tímto úžasným plemenem.
Samozřejmě, zvažte s otevřenou myslí a srdečným přístupem, zda je Stafordšírský bulteriér tím pravým čtyřnohým přítelem pro vás.
Stafordšírský bulteriér je oddaný a přátelský pes.
Jeho potřeba být v neustálém kontaktu s majiteli je dobře známá a často vyhledává blízkost a společnost člověka. Je to pes, který opravdu touží být v těsném kontaktu se svými lidmi.
S řádnou socializací se stává velmi přátelským vůči všem lidem. Přesto se může projevit jeho ochranný instinkt a rezervovanější postoj k neznámým lidem.
Jak už jste asi tušili, stafíci jsou mimořádně odolné, plné energie, impulzivní a někdy i tvrdohlavé až svéhlavé plemeno.

Energie a temperament stafordšírského bulteriéra
„Proč jít, když mohu běhat a řádit?“ To by mohlo být motto mnoha stafíků.
Toto plemeno si klade nároky na důkladnou socializaci a řadu aktivit, které pomáhají vyčerpat jeho energii a udržet jeho impozantní svalstvo.
Je možné, že nebude příliš přátelský vůči ostatním psům, zejména pokud jsou stejně velcí nebo větší.
Je vždy připravený postavit se výzvě, což pro některé stafíky může znamenat pouhý provokativní pohled od „soupeře“.
Nicméně, s dobře zvládnutou socializací, mnoho stafíků žije v harmonii s ostatními psy a kočkami ve své domácnosti.
SBT je tvrdohlavý a někdy až svéhlavý.
Může inklinovat k tomu, že si otestuje svou pozici v rámci rodiny. Je to pes, který vyžaduje sebevědomého a rozhodného majitele, který mu inteligenčně stačí. Tréning poslušnosti je nezbytný.
Stafík dokáže zdolat 6 stop (1,8 m) vysoký plot a nebo, pokud má tyto sklony, ho dokáže podhrabat. Zaměstnejte mu hlavu a čelisti, nudící se stafík, se klidně pustí do nábytku, dveří, zdí, kytek….to vše provede s důsledností sobě vlastní.
Dejte mu nejodolnější hračky na kousání, které dokážete sehnat.
Tento „buff little dude“ (fantastický malý parťák) je spolehlivý, sebevědomý pes s perfektním úsudkem, ale vyžaduje dohled a kontrolu od svého majitele, který stačí na jeho inteligenci a tvrdohlavost.
Takže jestli chcete psa, který:
- vypadá kompaktně, svalnatě a silně
- drží svou pozici s odvahou a sebevědomím
- funguje jako efektivní odstrašující hlídač
- ale není agresivní vůči lidem
- je energický, temperamentní a aktivní
- a jeho hladká lehce udržovatelná srst má mnoho barev
- pak může být tím pravým psem pro vás.
Pokud se nechte zabývat:
- obecnými předsudky proti bojovým psům ač jsou jakkoliv nesmyslné
- absolvovat množství socializace a tréningů, aby jste zvládli svého psa a jeho reakce na negativní situace
- velmi energickým a aktivním způsobem života
- Destruktivním chováním, když se nudí
- Možnou agresivitou vůči jiným zvířatům
- Tvrdohlavostí vyžadující sebevědomého a inteligentního majitele
- pak Stafordšírský bulteriér nemusí být to pravé pro vás.
Některým negativním rysům se můžete vyhnout zcela nebo je minimalizovat – výběrem správného chovatele a správného štěněte. Nebo výběrem dospělého psa, který je bezproblémový a nemá negativní zkušenosti. Tak co myslíte Je Stafordšírský bulteriér právě pro vás?

Kdybych zvažoval stafordšírského bulteriéra, měl bych na paměti…
Agresivita vůči zvířatům
někteří SBT mohou být agresivní vůči jiným psům. Musíte přizpůsobit venčení a také důslednou socializaci a poslušnost. Mnozí pak mají silný kořistnický pud (lovecké sklony) a mnozí pak silné ochranitelské sklony.
Dostatečná socializace
většina stafordšírských bulteriérů je přátelských ke všem lidem, ale někteří jedinci mohou mít k cizím lidem nedůvěru.
Pokud na svého psa nestačíte, a neposkytnete mu socializaci s obrovským množstvím lidí, pak by to u tak silného a odhodlaného psa, jako je Stafordšírský bulteriér, mohl být problém.
Musíte ho naučit co je správné a normální chování hodných lidí, aby mohl rozlišit normální a nestandardní chování člověka.
Poskytnout dostatek pohybu a psychickou stimulaci.
Stafíci jsou aktivní snaživky. MUSÍ mít pravidelné příležitosti k tomu, aby svou energii ventiloval a zaměstnal svou hlavu.
Jinak se stanou nesnesitelnými a znuděnými, to obvykle vyjadřují štěkáním a destruktivním kousáním. Stafordšírský bulteriér má silné čelisti a může udělat z vašeho domu a zahrady kůlničku na dříví.
Je Stafordšírský bulteriér povahou právě pro vás?
Velký temperament
Staffordshire Bull Terriers nejsou zlatí retrívři. Jsou velmi učenliví, ale mají na vše svůj vlastní názor a nejsou to drilovací mašiny, které by mohly pouze cvičit a trénovat.
Mohou být manipulativní a svéhlaví, tvrdohlaví a dominantní (chtějí být šéfem). Musíte jim dokázat s naprostou důsledností, že to co říkáte, také tak myslíte a vyžadujete.
Jinak vás stafík bude v nejlepším případě ignorovat. Nebo s vámi diskutovat. Takový je Stafordšírský bulteriér povahou.
Pro svůj vzhled doplácí na špatnou pověst APBT. Stafordšírský bulteriér je zcela jiné plemeno, ale mnoho lidí je bude házet do jednoho pytle jako potenciálně nebezpečné.
Staffordshire Bull teriéři mohou být v určitých zemích zakázáni, odmítnutí při pojištění domu, přepravě či ubytování.
O nesmyslnosti BSL legislativy si můžete přečíst zde.
Musíte také zvážit právní důsledky vlastnictví SBT, protože někteří lidé vás obviní i ze sporné situace, jen proto, že máte Stafordšírského Bulteriéra.

Stále si myslíte, že je stafordšírský bulteriér ten pravý pes pro Vás?
Pokud ano, čtěte dál…..
pozn. a doplnění překladatele
Povaha Stafordšírského bulteriéra v praxi
„Na poli se Vám asi perou psi“ říká kolemjdoucí. Udiveně se ohlédnu „Kde?“ „Tamhle“ a ukazuje rukou na velkou zrzavou řvoucí kouli valící se polem. Se smíchem odpovídám „Ne, oni si jen hrají“

Drsná láska
Ano přesně takto bude na každého, kdo nezná SBT, působit jejich hra. Můžete mít jako noví majitelé problém i s tím, že se fenky mohou drsněji seznamovat s ostatními psi.
Připravte se na to, že se můžete setkat s jedinci, kteří jsou jednoduše více důrazní ve své komunikaci s ostatními psy.

Obecně platí, že samci se po dosažení dvou let věku často nepřátelí s jinými samci, i když kastrovaný pes může být výjimkou.
Malé roztomilé štěňátko
– malé a roztomilé ano, to je pravda, kterou ten mrňous dokáže velmi rychle zneužívat. Jsou to manipulativní malé potvůrky, které do všeho a všech koušou.
Osobně neznám kousavější štěňátka, která do všeho koušou ještě ke všemu s radostí a neutuchajícím elánem. Je krásné pozorovat jakou mají radost ze života a jak jsou to hravá a veselá stvoření.
V okamžiku, kdy se zdá, že už začínáte vítězit a váš čtyřnohý špunt pochopil slovo „nekousej“ začne štěňátko přezubovat…..

Nuda
Stafík je snad jedno z mála plemen, které zná nudu. To se vždy přisuzovalo pouze lidstvu. Ne, stafík opravdu nudu zná, a z nudy pak může být destruktivní, nebo odmítá pracovat, poslouchat, začne vymýšlet blbosti……… protože se nudí.
Z nudy vám pak:
- vybuchují polštáře, nábytek se mění v třísky.
- Kytka, co pěstujete 12 let a máte ji po babičce, je zasazená ve vaší posteli, většinou bez hlíny a květináče.
- Pouští se do čtení knih, časopisů, učebnic dětí, vaší diplomové práce…….
- jestli někdo vymyslel nudu pak Stafordšírský bulteriér.
Místo toho, aby se váš pejsek nudil, je lepší ho dostatečně zaměstnat. Inteligenční hry pro psy, jako je například učení se přenášení věcí z místa A na místo B, jsou skvělou volbou.
Klíčem je pejska dostatečně unavit, takže když nejste doma, spokojeně spí.
Hrdina za plotem
Za plotem se štěká, za plotem se pouští hrůza. Proto byste měli mít na paměti, že je nutno mít ploty řádně zabezpečené.
Né každému je příjemné, jdouc kolem plotu, když se na něj vyřítí malá řvoucí koule svalů, která se tváří, že jej během 5 vteřin sežere.

S tímto můžete mít nejen právní problémy, ale také se může stát, že vám psa nějaké individuum otráví.
A jak víme zdolat překážku 6 stop není problém, podhrabat se pod plotem také ne. Stačí mít důvod. A důvod může být pes za plotem.
Jistě, všichni víme, že jakmile se někdo přehoupne přes plot, náš stafík začne okamžitě rozdávat svou nesmírnou náklonnost a lásku.
Ochranitelské sklony
Kdo nezažil stafíka s těmito sklony, neví co je adrenalin 🙂 I přes důslednou výchovu, širokou socializaci si tito jedinci mohou vytvořit okruh svých „bezpečných“ osob. Vůči cizím lidem budou nadále rezervovaní až nepřátelští.
To samozřejmě není ideální pro soužití s lidmi a vy musíte mít na paměti, že máte jedince, který má pocit, že si vás (vaše dítě) musí neustále hlídat a chránit. A co je roztomilé v dospívání, může být v dospělosti velký problém.
Stejně jako každý pes, myslí přímočaře, proto se může lehce stát, že svým chováním naopak ochranitelské sklony podporujete, místo toho, aby jste je měli pod kontrolou.
Vy jste ten, který ho má chránit.
Nikoliv váš stafík. Sebevědomý a vyrovnaný majitel je schopen řídit a ovlivňovat sklony svého psa, a tím ho udržet pod kontrolou.
Stafík s ochranitelskými sklony je ideální pro využití ve sportovní kynologii. Jejich instinkt ochránců jim to umožňuje a zároveň jim to přináší obrovské uspokojení.
Život se stafíkem
Kopete jámu na stromek, pomůže vám. Co na tom, že hlína je až u sousedů. Trháte rybíz? Se sklizní vám rád pomůže. Bude s vámi klidně stěhovat nábytek, běhat po cestách, jezdit na motorce, chodit do práce. Jen aby byl s vámi.

Tak co myslíte Je Stafordšírský bulteriér právě pro vás?
Historie Stafordšírského bulteriéra v obrazech a fotografiích
Vzácné historické snímky stafíků
Historie stafordšírského bulteriéra v obrazech a fotografiích je fascinující a často překvapivý pohled do minulosti plemene, které dnes známe jako oddané rodinné psy s obrovským srdcem.
Zatímco moderní stafíci jsou spojováni především s přátelskou povahou, stabilitou a láskou k lidem, jejich vizuální historie – zachycená na starých obrazech, rytinách i fotografiích – vypráví mnohem širší a barvitější příběh.

Klenoty minulosti
Mnohé z těchto starých snímků vznikly dávno před tím, než fotografie vypadala tak, jak ji známe dnes. Setkat se můžeme s technikami, které již samy o sobě představují klenoty minulosti:
- albuminové tisky,
- desky,
- rané formy portrétování zvířat
- dokonce i unikátní dagerotypie.
Každý takový snímek musel být uchováván v naprosté tmě, aby časem nevybledl. Díky náročnému postupu a vzácnosti dochovaných kusů představují tyto fotografie skutečný vizuální poklad. Je to okno do světa, kde se formovala budoucnost stafordšírského bulteriéra – a kde můžeme vidět nejen jeho vzhled, ale i atmosféru doby.

Olejomalby, kresby či litografie
Velmi zajímavou kapitolou jsou rovněž umělecká díla – olejomalby, kresby či litografie – na nichž se objevují psi velmi podobní dnešním stafíkům. Z období 19. století existuje nepřeberné množství portrétů tehdejších bull-typ psů. Umělci zachycovali psy u šlechticů, na dvorech i v domácnostech, v postoji i přirozeném prostředí.
A právě tato díla umožňují sledovat, jak se plemeno postupně tvarovalo. V některých obrazech vidíme robustnější, mohutnější psy, na jiných naopak štíhlejší typ s ostřejšími rysy. Všechny tyto vizuální odkazy však spojuje jedno – působivá osobnost a výraz, který si dnešní milovníci stafordšírských bulteriérů okamžitě spojují se svým plemenem.
Staffordshire Bull Terrier Heritage Centre
Ve Wednesbury se nachází jediné muzeum na světě věnované právě stafíkům – Staffordshire Bull Terrier Heritage Centre.
Toto unikátní místo nabízí návštěvníkům vstup zdarma a přístup k
- memorabiliím,
- artefaktům, historickým dokumentům
- starým fotografiím, které dohromady vyprávějí příběh plemene od jeho počátků až po současnost.
A co je skvělé – psi jsou zde vítáni.
- Handmade Software, Inc. Image Alchemy v1.11
Výstava předků Stafordšírského bulteriéra
V roce 2014 proběhla rozsáhlá výstavu věnovanou stafordšírskému bulteriérovi a jeho předkům. Přes 160 exponátů zachycuje cestu plemene od raných bull-and-terrier psů až po moderního stafíka, jak jej známe dnes.
Tato výstava byla jedním z nejkomplexnějších projektů, které kdy byly stafordšírskému bulteriérovi věnovány, a dodnes se o ní mluví jako o jedinečné poctě plemeni.

Návštěvníci mohli obdivovat nejen:
- historické obrazy a rytiny,
- bronzové sochy, sbírky porcelánu od Meissenu či Royal Doulton
- další cenné předměty, které jsou normálně veřejnosti nepřístupné.
Umění od roku 1820 až po současnost
Expozice s názvem „Stafordšírský bulteriér a jeho předci“ představila i díla, která nebyla dříve vystavena. Návštěvníci si mohli prohlédnout portréty raných bulteriérů, bronzové sošky i fotografie z 19. a počátku 20. století. Nechyběla ani moderní díla od umělců, jako jsou Maria Heskins, Paul Doyle či Pollyana Pickering.
Porcelánové modely a rarity
Součástí výstavy byly také porcelánové figurky od Beswick, Royal Doulton a Meissen. Celá kolekce ukazuje nejen estetickou krásu, ale i historický a kulturní význam plemene Staffordshire Bull Terrier. Výstava probíhala do 20. června 2014.

The Royal Kennel Club Art Gallery – Londýn

Velkou zásluhu na uchování vizuální historie plemene má i Kennel Club Art Gallery v Londýně. Umělecká galerie Royal Kennel Club je prvotřídní sbírka umění a artefaktů o psech. Galerie Royal Kennel Club se nachází v londýnské čtvrti Mayfair a je otevřena po předchozí domluvě všem milovníkům umění se zájmem o psy.
Sbírka zahrnuje obrazy, kresby, grafiky, trofeje, sochy, keramiku a mnoho dalšího. Naše artefakty pocházejí z 1. století až do současnosti, se zvláštním zaměřením na díla z 19. a 20. století .

Naším nejstarším exponátem je keltská mince z let 8 – 41 n. l., která je zdobena vyobrazením psa. Jeden z nejznámějších obrazů psů, které máme, má název „Rané setkání psů“ z roku 1855, který zobrazuje rané počátky výstav psů. Jsme také držiteli světoznámé Keddell Memorial Trophy za nejlepšího psa na výstavě Crufts.
Mezi vybranými umělci jsou
- Maud Earl
- Sir Edwin Landseer
- Richard Ansdell
- George Earl
- Frances Fairmanová
- Reuben Ward Binks
- Margaret Collyer a mnoho dalších

Pokud vás zajímá hlubší a detailnější popis historického vývoje plemene, můžete si u nás přečíst také rozsáhlejší článek o historii stafordšírského bulteriéra, který doplňuje tento obrazový přehled a poskytuje širší kontext.
Tento příspěvek naopak nabízí možnost vidět historii na vlastní oči – skrze obrazy, fotografie a předměty, které přežily více než jedno století a stále vyprávějí příběh plemene, jež si získává srdce lidí po celém světě.
Související historické články
Proč jsme si vybrali stafordšírského bulteriéra
S tímto dotazem se setkává asi spousta chovatelů a majitelů „Stafíků“. Jak a proč jsme si vybrali toto plemeno?
Ani nevím jak a kdy to vlastně přišlo, ale prostě milujeme psy „s placatou hlavou“. A při rozhodování, kterou že tu placatou hlavu si pořídíme, už hrála roli jen povaha.
Rozhodovali jsme se mezi plemeny typu bull, manžel chtěl původně tvrdohlavého anglického bulteriéra. Ale popravdě, mě se zdál až příliš svéhlavý a bohužel jsme ani nepotkali hezký vrh s pořádným a typickým klabonosem.
Já zase původně chtěla Amerického Stafordšírského teriéra, ale ten byl zase velký. A s tou tvrdohlavostí na tom nebyl o moc líp.
Jak jsme objevili stafordšírského bulteriéra
Přiznám se, že po vlastnictví několika voříšků za pusu či zdarma, bylo pro mne pročítání a objevování plemen FCI něco jako román s detektivní zápletkou.
Psal se rok 2000
A tak jsme již v roce 2000 věděli, že tohle chceme, protože to je ten pes pro nás. Exteriérově to co jsme si přáli. A povahově bychom si snad ani přát víc nemohli. A tak jsme se začali pídit po chovatelských stanicích, po tom kolik, že to štěně vlastně stojí, číst spousty a spousty informací.
A asi během dvou letech jsme se rozhodli, že jakmile dostavíme domeček do obyvatelného stavu – koupíme štěně.
A začali jsme vybírat ChS, nechtěli jsme černého ani tmavého, jsou krásní, ale v tmavé barvě se přece jen ztrácí jejich úžasný výraz. Prostě jsme se rozhodli, že chceme „oranžovou“ zlatou holčičku.

Začali jsme chodit na výstavy, alespoň ty v dosahu, a koukat. Prohledávali jsme internet, tak dlouho, až jsme objevili stránky klubu stafíků, zažili jsme i jejich změnu vzhledu a obsahu, prostě jsme začali zcela vážně vybírat štěně.
Nakonec jsme se probrali tunou různě kvalitních stránek různých chovných stanic na internetu a měli jsme vybráno. Teď už jen zbývalo zjistit, zda budou v dohledné době štěňátka ze zlatého spojení a objednat si tu vytouženou holku.
Na podzim se narodí…
Tak se stalo na jaře 2008 a v listopadu se ten uzlíček narodil v ChS Fransimo Bohemia. A co byl další bonus? Jeli jsme si pro ni celých 5 km:-) S chovatelkou jsme se velmi spřátelili a stala se naší kamarádkou, jezdíme spolu na výstavy a pravidelně se i scházíme.
Jaký je stafík?
Na to si musí každý přijít sám:-) Ale v obecném rámci se dá říct, že je to plemeno, které je stejně líné jako aktivní, naši stafíci se dokáží válet celé hodiny s námi v posteli a trénovat „ležing“ stejně tak dobře dokáží běhat s páníčky po lese klidně celý den.
Je to nekonfliktní plemeno, neútočí nikdy na nic jako první, vždycky, a to poměrně dlouho, se snaží konfliktu vyhnout.
Pokud je, ale již vyprovokován dokáže se efektivně bránit. Většinou to však končí seštěkaným a oslintaným protivníkem na útěku. Jsou to skvělí sportovci, sport je baví – ono je vlastně baví všechno co baví vás:-).
Pokud u toho páníček projevuje radost – tak je to sranda a u té žádný stafík nesmí chybět.
Vztah k lidem
Co se týče dvounožců (lidí) tak ty stafíci milují bez rozdílu věku, pohlaví a výše bankovního konta 🙂 Prostě pokud to má dvě nohy tak se to přeci dá olízat a upusinkovat. K lidem o berlích či jinak postiženým, podvědomě tento stav vycítí, jsou, na rozdíl od nás zdravých jedinců, jemní, citlivý a opatrní.
Ale abychom je jen nechválili – dokáží být i pěkní lumpové, dokáží vymyslet takové vylomeniny, které vás uvedou v nepříčetnost. Hrátky typu zbouráme dům, máme na denním pořádku. Ihned po vykoupání – nejlépe druhý den, musíme vlítnout do té „nejvoňavější“ louže na poli, ať má páníčka radost.
A co je asi nejhorší – jak říká manžel „nedodávají se k tomu brzdy“, přivoláváte-li stafíka z větší dálky, tak prostě nebrzdí.

A co výcvik?
Stafík není drilovací pes, dril nesnáší. Pokus o dril – provinilý výraz za co mě trestáš, musíte se naučit každý cvik zaobalit do hry. Stafík je i málo trpělivý, trpělivosti se musí naučit, a věřte, naučíte se i vy být neomezeně trpělivý.
Malí i velcí lumpové
Je to prostě pes s velkým P, který si Vás dokonale omotá kolem prstu. Má obrovské srdce, které Vám bezvýhradně věnuje. Ale pozor má tendence být závislý na své lidské smečce. Doma, když je o samotě tak nevyje ani neštěká.
Ale až přijdete domů……….tak vám svou radost a lásku projeví a to i dosti hlučně.
Stafík? Jeden nebo dva?
Takže proč právě Stafordšírského bulteriéra? Pro jeho báječnou povahu, radost z čehokoliv co s ním budete dělat, jeho energii a současně s tím i lenost, pro jeho obrovskou lásku k všemu živému (kromě myší a potkanů:-)).
Barvy Stafordšírského Bulteriéra kompletní přehled
Ponecháme stranou genetickou dědičnost barev (tu najdete u nás na youtube kanále), naším cílem je představit konkrétní barvy a jejich možné kombinace, a které barvy jsou podle standardu nežádoucí a vnímaní barev v ČR i ve světě.
Jednobarevní SBT
Jednobarevní psi mají celou srst pokrytou pouze jednou barvou, bez jakýchkoliv žíhaných nebo bílých znaků.
Red, Black a White
Red je červená (dříve „zlatá“), black je černá – čistě černí psi jsou vzácní, často se objeví žíhání a označují se jako black brindle.
White je čistě bílá srst, bez jiných barev.



Fawn
Fawn je smetanově plavá, dříve označovaná v ČR jako zlatá. Jedná se o zředěnou červenou, často se objevuje i jako bluefawn – kombinace s modrým nádechem po tmavých nebo modrých rodičích. Fawn je vzácné a atraktivní zbarvení.

Blue
Modrá barva SBT vznikla zředěním černé a historicky je spojována se zaniklým plemenem modrého Paul teriéra. Jedinci s tímto zbarvením mají atraktivní modrý odstín.

Vícebarevní SBT
Vícebarevní psi kombinují základní barvu s bílými znaky nebo plotnami.
With white markings
Psi mají drobné bílé znaky, např. náprsenku, tlapku nebo konec ocásku. Tato kombinace je zcela běžná a povolená standardem.



Pied – s plotnami
Velké souvislé fleky na srsti označují pied. V zahraničí se pes označuje podle převládající barvy, například red&white, black&white či brindle&white, blue&white. Tento typ zbarvení je velmi atraktivní.



Brindle
Žíhaní psi mají proužkovaný vzor připomínající tygra. Lze kombinovat s černým, červeným nebo modrým podkladem. Brindle psi mohou mít bílé znaky či plotny.


Barvy Stafordšírského Bulteriéra vyloučené a zakázané
Liver
Barva připomíná čokoládu, nos bývá hnědý či červený. Ačkoliv je esteticky zajímavá, standardem plemene je vyloučena z chovu.

Tan a Tricolor
Tan (pálení) připomíná typické zbarvení Rotvajlera a je vyloučené z chovu. Tricolor označuje tříbarevného staforda; standard jej sice nezakazuje, ale není doporučen pro chov ani výstavy.

Blue merle
Do března 2011 byla tato barva registrovaná v UK, od ledna 2011 byla zakázaná, aby se předešlo zdravotním komplikacím. Blue merle kombinuje šedou s tmavými skvrnami a je velmi atraktivní, ale v chovu není povolena.

Barvy Stafordšírského Bulteriéra v ČR a zahraničí
Zajímavé je, že některé barvy jsou vnímány odlišně. Například fawn se v ČR dříve označoval jako „zlatý“ a bluefawn je považován za raritu. V zemi původu se rozlišuje barevné označení přesně podle převládající barvy a bílé znaky se uvádějí zvlášť.
Chovatelé by měli mít na paměti, že některá zbarvení, přestože atraktivní, nejsou vhodná pro chov, aby se předešlo genetickým problémům.

Péče a estetika Barev Stafordšírského Bulteriéra
Správná péče o srst Staffordshire Bull Terriera je klíčová, aby Barvy Stafordšírského Bulteriéra zůstaly výrazné a zdravé. Kvalitní strava, pravidelná hygiena a vhodné doplňky pomáhají zachovat lesk srsti a intenzitu barev.
Barevné variace nejen odrážejí genetiku, ale také krásu a jedinečnost každého jedince. Sledujte kombinace barev, aby každý Staffordshire Bull Terrier vypadal zdravě a atraktivně, a zároveň respektujte standard plemene při výběru pro chov.
Shrnutí
Staffordshire Bull Terrier nabízí širokou škálu barevných variant – od jednobarevných po vícebarevné, s různými kombinacemi bílých znaků a žíhání. Každá barva má své specifikum a své místo ve světě plemene.
Pro chovatele je důležité respektovat standard a vybírat psi podle povahy, zdraví a vhodného zbarvení.
English Kennel Club Accepted Colours: Barvy SBT akceptované UKC
The following are the colours acceptable to the Kennel Club on registered animals:- Red, Fawn, White, Black, Blue, Brindle Red and white Fawn and white Black and white Blue and white Brindle and white Black and tan Liver Black and tan or liver colour highly undesirable.
Související články
Standard FCI – Staffordshire Bull Terrier

Základní informace
Anglický název: Staffordshire Bull Terrier
Země původu: Velká Británie
Datum zveřejnění standardu: 24. 6. 1987
FCI klasifikace: Skupina 3, teriéři sekce 3, teriéři typu bull, bez pracovní zkoušky
Celkový vzhled a charakter
Staffordshire Bull Terrier je hladkosrstý, dobře vyvážený a na svou velikost velmi silný pes. Svalnatý, aktivní a pohyblivý, známý svou odvahou, houževnatostí a laskavostí, zejména k dětem. Statečný, nebojácný a spolehlivý.
Hlava a lebka
Krátká, hluboká hlava s širokou lebkou a výraznými lícními svaly. Stop je výrazný, morda krátká, nos černý.
Oči, uši a čelisti
- Oči: tmavé, kulaté, středně velké, hledící vpřed.
- Uši: růžovité nebo polovztyčené, klopené nebo vztyčené nežádoucí.
- Čelisti: silné s dokonalým nůžkovým skusem, zuby kolmo vsazené.
Tělo a končetiny
- Krk: svalnatý, poměrně krátký, rozšiřující se směrem k ramenům.
- Hrudní končetiny: rovné, s dobře vyvinutými kostmi a pevnými tlapami.
- Tělo: bedra krátká, hřbetní linie rovná, široká přední fronta, hluboký hrudník.
- Pánevní končetiny: dobře osvalené, kolenní klouby správně zaúhlené.
- Tlapy: silné, středně velké, drápy u jednobarevných psů černé.
Ocas a pohyb
Ocas středně dlouhý, nízko nasazený, zužující se ke špičce, nesený nízko. Pohyb volný, vydatný, končetiny souběžné při pohledu zepředu i zezadu.
Osrstění, barva a velikost
- Srst: hladká, krátká a hustá.
- Barva: červená, plavá, bílá, černá nebo modrá, případně kombinace s bílou. Žíhaná všech odstínů nebo žíhaná s bílou. Nepřípustná barva: černá s pálením, játrová.
- Hmotnost: psi 12,7–17,25 kg, feny 10,9–15,4 kg.
- Velikost: kohoutková výška 35,6–40,6 cm.
Vady
Jakákoliv odchylka od standardu je považována za vadu. Závažnost závisí na stupni odchylky.
Poznámka k pohlavním orgánům
Psi by měli mít dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.
Význam standardu FCI pro chov
Vysvětlení od chovatele
Standard FCI není pouze soubor čísel a popisů – je to dokument, který poskytuje chovatelům jasný návod, jak zachovat kvalitu a charakter plemene. Dodržování standardu zajišťuje, že Staffordshire Bull Terrier bude nejen fyzicky zdravý, ale i vyrovnaný a spolehlivý společník.
Pro chovatele znamená standard jasné kritéria pro výběr rodičů a prevenci genetických vad.
Jak číst standard a proč je důležitý
Každá část standardu FCI má svůj význam:
- Hlava a lebka – správný tvar ovlivňuje sílu čelisti a výraz psa.
- Oči a uši – správné postavení a velikost jsou důležité pro harmonický vzhled a zdraví.
- Tělo a končetiny – svalnaté a dobře vyvážené tělo podporuje pohyb a fyzickou kondici.
- Osrstění a barva – ovlivňuje estetiku, ale i zdraví (některé barvy mohou být spojeny s dědičnými problémy).
Dodržování standardu umožňuje chovatelům i rozhodčím na výstavách objektivně hodnotit psy a porovnávat je napříč generacemi.
Standard FCI a jeho využití v praxi
Pro majitele a zájemce o Staffordshire Bull Terriery je standard FCI důležitý při výběru štěněte. Popisuje, jaké proporce, temperament a kvalitu očekávat. Dodržování standardu v chovu zajišťuje, že plemeno zůstane věrné svému charakteru: statečné, odvážné, přátelské k dětem a zároveň fyzicky odolné.
Význam pro výstavy a hodnocení
Na výstavách se hodnotí každý jedinec podle standardu FCI. Porušení kritérií, například nesprávná barva nebo struktura těla, může ovlivnit hodnocení psa. Standard FCI tedy zajišťuje jednotné měřítko kvality a pomáhá udržovat reputaci plemene na mezinárodní úrovni.
Je také důležité si uvědomit, že žádný pes neodpovídá standardu FCI na 100 %.
Standard představuje ideální model plemene, ke kterému se jednotliví jedinci pouze přibližují. Na výstavách rozhodčí neposuzují dokonalost, ale míru, do jaké pes jednotlivé body standardu naplňuje, a celkový dojem včetně povahy, vyváženosti a zdravého pohybu.
Shrnutí
Standard FCI je kombinací tradičních hodnot, estetických kritérií a zdravotních parametrů. Je nezbytný pro udržení kvality plemene a poskytuje chovatelům, rozhodčím i majitelům jasný návod, jak poznat typického Staffordshire Bull Terriera.
Standard FCI zároveň slouží jako důležitý vzdělávací nástroj pro nové majitele, kteří se díky němu mohou lépe zorientovat v tom, co od plemene očekávat.
Mnoho lidí si neuvědomuje, že správná stavba těla a povaha úzce souvisí se zdravím a dlouhověkostí psa. Pečlivé studium standardu tedy pomáhá předcházet problémům, které mohou vzniknout nesprávným chovem nebo špatně zvoleným vrhem.
Související články
FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
SECRÉTARIAT GÉNÉRAL: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belg.)
Standard FCI č. 76 / 14.02.1995
Historie plemene Staffordshire Bull Terrier
Počátky plemene a první zmínky
Když se podíváme na historii plemene, nelze vynechat původní účel těchto psů. V 18. a na začátku 19. století se v Anglii rozvíjela různá „sportovní“ odvětví, včetně psích zápasů. Tehdejší psi typu bull a teriér byli chováni pro odvahu, sílu a odolnost.
Tito předchůdci SBT však nebyli jednodušší, agresivní psi – byli to inteligentní a pracovití společníci, kteří se rychle stali součástí rodin dělníků v oblasti Black Country.

Od pracovního psa k plemeni
K zásadní změně dochází v polovině 19. století, když se společenský pohled na zvířata začíná měnit. Nelegální zápasy postupně mizí a lidé začínají oceňovat především povahu těchto psů.
První nadšenci pro plemeno se snažili vytvořit typického, vyváženého psa, který bude kombinovat odvahu se spolehlivou povahou vhodnou do domácnosti.

Moderní historie plemene
Právě zde začíná moderní historie plemene – období, kdy se formuje typ Staffordshire Bull Terriera, jak ho známe dnes.
Postupem času se začalo ukazovat, že tito psi mají nejen fyzickou odolnost, ale také výraznou vazbu na člověka.
Právě tato vlastnost se stala klíčovou pro další šlechtění. Z původně pracovního typu psa se začal formovat jedinečný charakter – pes, který je:
- velmi loajální
- stabilní v kontaktu s člověkem
- odolný a energický
- ale zároveň překvapivě jemný v rodinném prostředí
Uznání plemene
Rok 1935 je zásadním milníkem, protože Kennel Club ve Velké Británii oficiálně uznává Staffordshire Bull Terriera jako samostatné plemeno. To umožnilo regulované chovné linie a jasně stanovený standard, který definoval vzhled, povahu i charakteristické vlastnosti psa.
Vzniká tak plemeno, které kombinuje kompaktní, silnou stavbu těla, typickou širokou hlavu a výrazné lícní svaly, ale zároveň i pověstnou oddanost a trpělivost k dětem.

Historie plemene v obrazech a fotografiích
Velmi cenným doplňkem k historii plemene jsou staré fotografie, litografie a malby. Mnoho z nich pochází z dob, kdy se fotografie teprve rozvíjela. Dochovaly se snímky vytvořené na deskách, albuminových papírech či dokonce ojedinělé dagerotypie. Tyto unikátní materiály ukazují nejen vzhled raných stafordšírských teriérů, ale i způsob, jakým byli lidmi vnímáni a chováni.
Pro milovníky plemene existuje také jedinečná výstava „The Staffordshire Bull Terrier and His Ancestors“, která byla prezentována v londýnské Kennel Club Art Gallery.
Expozice zahrnovala více než 160 obrazů, rytin, soch a historických dokumentů, které mapují vývoj plemene až do začátku 19. století. Tyto materiály jsou neocenitelným zdrojem, pokud chce někdo opravdu porozumět hlubší historii plemene.

Muzeum Staffordshire Bull Terrier Heritage Centre
Další výjimečné místo, kde ožívá historie plemene, je Heritage Centre ve Wednesbury, jediné muzeum na světě věnované výhradně SBT.
Nabízí nejen memorabilie a historické artefakty, ale také příběhy chovatelů a výstavní dokumenty, které dokládají vývoj plemene od jeho počátků až po současnost.
Návštěvníci zde mohou pochopit, jak se SBT stal z původního pracovníka milovaným společníkem a známým „nanny dog“, tedy psem s výjimečnou láskou k dětem.

Vývoj moderního SBT
Moderní historie plemene ukazuje především obrovský posun v pověsti SBT po celém světě. Ze psa, jehož minulost byla často mylně vnímána negativně, se stal oblíbený rodinný pes, oddaný parťák a spolehlivý člen domácnosti.
Důraz se dnes klade na vyrovnanou povahu, dobré zdraví a odpovědný chov. Mnoho chovatelů aktivně pracuje na tom, aby zachovali typický vzhled i charakter plemene, podle kterého je SBT uznáván.
Moderní SBT se výrazně liší od svých historických předků:
- je sociálnější
- lépe ovladatelný
- více navázaný na člověka
- vhodný i do městského prostředí
Historie plemene vysvětluje mnoho z toho, jak se staford chová dnes. Nejde o „tvrdé nebo agresivní plemeno“, ale o psa, který byl historicky formován pro výkon, vytrvalost a úzký kontakt s člověkem.
Staffordshire Bull Terrier je plemeno s velmi silnou historií, která formovala jeho fyzické i povahové vlastnosti. Dnešní SBT je výsledkem dlouhodobé práce chovatelů, kteří se zaměřili na stabilitu, povahu a vztah k člověku.
Historie plemene Stafordšírského Bulteriéra, z knihy Stafordšírský Bulteriér Zdenka Spiese
Díky tobě vlastníme a chováme toto úžasné plemeno.
Standard plemene Staffordshire Bull Terrier

Ve Velké Británii zveřejnil Joe Dunn poprvé oficiální standard plemene Staffordshire Bull Terrier (SBT) 26. dubna 1935 na stránkách časopisu Dog World. Dunn představil souhrn plemenných znaků stafíka.
Následně 25. května 1935 chovatelé založili Klub stafordšírského bulteriéra a britský Kennel Club, nejvyšší kynologický orgán v zemi, uznal plemeno.
Historii plemene však provázela dlouhá a pestrá cesta. V dobách, kdy lidé nevedli příliš písemné záznamy o svých psech, se dochovalo pouze několik dokumentů.
Naštěstí zůstala také umělecká díla, která zachycovala nejen své majitele, ale i jejich psy. Chovatelé mohli sledovat původ a vývoj teriérů a buldoků po stovky let zpět, ale zaměřme se přímo na stafordy.
Jak to začalo
V 18. století, přibližně kolem roku 1750, se kohoutí zápasy těšily velké oblibě, stejně jako zápasy dalších zvířat, včetně psů proti býkům, jiným zvířatům nebo mezi sebou. Tato zábava nebyla žádnou novinkou, protože zápasy zvířat všeho druhu přitahovaly pozornost již od starověku.
Největší oblibu zažívaly mezi rokem 1780 a 1835. Zápasy však nebyly likvidační, protože dobrý pes představoval pro své majitele a sázkaře významný zdroj příjmu.
Je důležité zmínit, že od těchto psů lidé vyžadovali absolutní toleranci vůči lidem. Psi se stali důležitými členy rodiny, což odráží jejich charakter. Porozumění historii pomáhá lépe pochopit povahu plemene. Psi si zápasy samozřejmě nevymysleli – tuto skutečnost by měli zvážit ti, kteří chtějí hodnotit chování předků.
Buldok už nestačil
Historie plemene stafordšírský bulteriér: křížení a „bojová“ minulost

V období, kdy oblíbení buldoci nevyhovovali kvůli zaměření na sílu, začali chovatelé hledat psy, kteří by byli nejen odvážní a silní, ale zároveň hbití a rychlí. Zahájili pokusy o křížení psů s cílem získat plemeno splňující tyto požadavky. Mnoho experimentů skončilo neúspěchem, ale kombinace buldoků s teriéry přinesla nadějné výsledky.
V různých částech Británie lidé preferovali různé typy psů – na severu upřednostňovali těžší jedince, zatímco v Midlands měli oblibu spíše menší psi. Touha vlastnit „pořádného“ psa spojovala všechny sociální vrstvy, od šlechty přes řemeslníky až po chovatele krys a potkanů.
Zmínka o krysách a potkanech může být překvapivá, ale bojová historie stafíků zahrnuje tři hlavní etapy. Chovatelé je zpočátku využívali k boji s býky, medvědy nebo jinými zvířaty, poté k bojům mezi psy, a nakonec ke „sportovní“ likvidaci krys a potkanů. Tyto zápasy byly omezené časem nebo počtem zabitých zvířat.
Nejlepší psi likvidovali v aréně až 100 krys za pět a půl minuty. Přestože tento obraz není příjemný, je třeba zdůraznit, že stafordšírští bulteriéři nikdy nebyli chováni pro útoky na lidi.
Poranění psi byli často domů odváženi v dětských vozících, což potvrzuje jejich blízký vztah k rodinám. Bohužel někteří novináři a politici dnes nesprávně označují stafordšírské bulteriéry za „bojové“ psy, čímž ukazují svoji neznalost a předsudky vůči plemenu.
Za otce „nového plemen“ byl považován všemi v té době vážený vévoda Hamilton.

Král Jiří III. (1760–1820) podporoval vévodu Hamiltona, který choval ve svých psincích mnoho druhů psů, včetně buldoků, teriérů, loveckých psů i těch určených pro arény.
Spolu s lordem Derby věnoval vévoda svůj život kohoutím zápasům, dostihům, především v Prestonu a Liverpoolu, a chovu koní. Byl také vášnivým příznivcem psích zápasů.
Princ velšský, pozdější král Jiří IV., se stal jejich dalším blízkým přítelem. Tento princ miloval zápasy, hry, pití, zábavu a divoké jízdy na koni, což se shodovalo s životním stylem mnoha jeho vrstevníků z aristokratické společnosti té doby.
Tito pánové se často scházeli na sportovních událostech, které pořádali, a jako vášniví sázkaři se zapojovali do sázek, jejichž hodnota často dosahovala dvou či tří tisíc guineí. Zápasy kohoutů a psů se často konaly jako doprovodný program během dostihů.
Vévoda Hamilton vynikal jako odborník své doby. Budoucí král Jiří IV. vlastnil několik psů přímo z jeho chovu, což dokládá obraz z roku 1790 malíře George Townley Stubbse. Na tomto obraze je princ zachycen na dostihovém koni, doprovázený dvěma psy s charakteristickými znaky, které připomínají dnešního stafordšírského bulteriéra.
Psi vévody Hamiltona

Vévoda Hamilton choval psy, které si šlechta velmi cenila a často toužila získat štěně z jeho chovu. Tito psi málokdy prohráli, což zvyšovalo jejich prestiž.
Vévoda Hamilton nebyl jediný, kdo křížil buldoky s teriéry, ale využil své zkušenosti z chovu dostihových koní.
Systematicky pracoval na křížení a zkoušel vzdálené i příbuzenské plemenitby, dokud nedosáhl dnes známého výsledku.
Svůj vlastní chov začal kolem roku 1770, kdy vypěstoval plemeno založené na světlém a rychlém buldokovi pocházejícím z jeho kennelu. Tak vznikl jeho bull and terrier.
Psi Wasp, Child, Billy a Tyger z jeho chovu získali zvláštní slávu. Wasp, Child a Billy se dostali do vlastnictví Henryho Bontona po smrti vévody Hamiltona v roce 1801.
Na obraze H.B. Chalona je zachycen jejich vzhled, který připomíná dnešního staforda. Fena Tyger byla dokonalým příkladem nového plemene, a vévoda Hamilton si nechal objednat svůj portrét s ní.
Všichni tito psi patřili mezi předky moderních stafordů, což lze zřetelně vidět na jejich vzhledu.
Teorie o vzniku
Chovatelé i historici vytvořili řadu teorií o přesném vzniku plemene bull and terrier, včetně poměrů křížení teriéra a buldoka. Umělecká díla a práce malířů té doby poskytují cenné informace, které napomáhají porozumět historii tohoto plemene.
Malíři z období 1780–1830 často zachycovali členy aristokracie a významné osobnosti spolu s jejich psy. Tito psi, které malíři zobrazili, tvoří přímé předchůdce dnešních stafordšírských bulteriérů.
Henry Alken, jeden z nejznámějších malířů té doby, se zaměřoval na motivy štvanic na jezevce, na medvědy a na scény z bull baintingu. Tento honební sport z té doby, navzdory svému názvu, neměl s býky nic společného. Alkenovy obrazy zachycují nejen lovecké scény, ale také jedny z prvních podob psů typu bull and terrier.

Jeho dílo Nationals Sports of Great Britain z roku 1820 obsahuje jedno z prvních vyobrazení stafordů. Na obraze „Crib a Rosa“ Crib vykazuje znaky staforda, zatímco Rosa připomíná dnešního buldoka.
Malíř Stubbs zachytil bull terriera v sebevědomé pozici na obraze z roku 1812, která pravděpodobně zobrazuje přímého potomka Wasp. A tak lze pokračovat dále a dále, zvláště bohatým zdrojem je i Sporting Magazín z té doby.
Zápasy?
Stafordi si mezi obyvateli rychle získali širokou oblibu. Kolem roku 1860 je na chvíli zastínilo nově vyšlechtěné plemeno mléčně bílých bulteriérů, jejich popularitu však nesnížilo natolik, aby začali ustupovat do pozadí.
Už na přelomu 18. a 19. století si stafordi získali velkou oblibu v rodinách střední Anglie. Žili v prostředí plném lidí a dětí, což formovalo jejich báječnou povahu. Rodiny je přijímaly jako nedílnou součást svých životů.
Veřejnost stále častěji protestovala proti zápasům zvířat, včetně psů všech plemen. Protesty zesílily zhruba od roku 1820 natolik, že se touto otázkou začal zabývat britský parlament. Parlament postupně schválil řadu omezení, která na zápasy cílila.
Anglikánské duchovenstvo podpořilo stranu přátel zvířat, čímž se výrazně přiblížilo k ukončení zápasů. V roce 1835 parlament přijal zákon Humane Act, který zakázal všechny druhy zvířecích zápasů. Ačkoli se zápasy na nějakou dobu ještě konaly, přísné tresty a policejní zásahy postupně vedly k jejich úplné likvidaci.
Proč Staffordshire?
Lidé v průmyslových a uhelných oblastech, jako je tzv. černý kraj, tedy Newcastle, Manchester, Londýn a Birmingham, udržovali v 19. století popularitu stafordšírského bulteriéra.
Právě hrabství Staffordshire dalo tomuto plemeni jeho jméno. Ještě před oficiálním uznáním plemene britským Kennel Clubem zapisovali chovatelé v těchto městech rodokmeny svých psů a zachovávali označení typu.

Jména a rodokmeny Chovatelé často používali tradiční jména psů, jako Madma, Puss, Mell nebo Billy, což v rodokmenech způsobovalo zmatek. Od počátku 20. století chovatelé volali po oficiálním uznání plemene.
Staré plemeno jako stafordšírský bulteriér stále nemělo standard, zatímco jiná plemena už své normy měla. Někteří chovatelé se obávali, že zavedením standardu by se mohly změnit vlastnosti psa, který by se stal pouze výstavním a ztratil by své autentické „stafordí srdce.“
Joe Mallen, Jack W. Barnard a H. N. Beilby prosadili zavedení standardu a ukázalo se, že jejich rozhodnutí plemeni prospělo. Standard zachoval kvalitu exteriéru i povahy, a navíc plemeno vylepšil. V srpnu 1935 se ve Cradley Heath konala první oficiální výstava stafordšírských bulteriérů.
Výstava zahrnovala 60 psů a fen a organizoval ji klub The Staffordshire Bull Terrier Club, známý jako „Mateřský klub“ (The Parent Club).

Vliv historie plemene Stafordšírský bulteriér se od svého původu před 250 lety, kdy vévoda Hamilton vyšlechtil první chovné jedince, výrazně nezměnil. Vévodovi psi se stali základem mnoha linií chovu. Stafordšírský bulteriér dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější teriérská plemena ve Velké Británii. Dnes stále vede mezi teriéry díky své povaze i exteriéru.
Obliba plemene
Staffordshire Bull Terrier si již dva roky drží v top 20 nejoblíbenějších registrovaných plemen vynikající páté místo, což ho zároveň řadí na první příčku mezi teriéry. Osmnáct chovatelských klubů rozmístěných po celé zemi zdůrazňuje popularitu tohoto plemene.
V zemi původu registrují odhadem 400 tisíc jedinců a jejich obliba stále roste na všech kontinentech. Lidé, kteří se s těmito psy seznámili, rychle pochopí, proč získávají takovou pozornost.
Historie plemene Stafordšírského Bulteriéra, z knihy Stafordšírský Bulteriér Zdenka Spiese
Související články
The Original Standard (1935) Staffordshire Bull terrier

První oficiální standard plemene Staffordshire Bull Terrier byl zveřejněn 26. dubna 1935 v britském časopise Dog World.
Dokument připravil Joe Dunn a stal se základem pro nově vzniklý The Staffordshire Bull Terrier Club, který byl o měsíc později uznán britským Kennel Clubem.
Tento standard je historicky mimořádně cenný, protože představuje původní formu plemene, tak jak bylo vnímáno v době svého oficiálního vzniku.
V roce 1935 spolu s Joem Dunnem a dalšími nadšenci spoluzaložil klub Staffordshire Bull Terrier v hostinci Old Cross Guns Inn, aby získal uznání od britského Kennel Clubu, který plemeno oficiálně přijal v červenci 1935.
Jeho úsilí pomohlo přeměnit plemeno od jeho bojových kořenů k uznávanému výstavnímu psu, s důrazem na vlastnosti, jako je loajalita, síla a temperament.
Mallen je nejvíce spojován s Ch. Gentlemanem Jimem, prvním stafordšírským bulteriérem, který se v roce 1939 stal šampionem a získal tituly na soutěžích Crufts, WELKS a Bath. Gentleman Jim, zakoupený od Joea Dunna za 1 libru, byl oslavován pro svou odvahu („mrtvá zvěř“) a fyzickou dokonalost a stal se základním psem plemene.

Mallen také choval nebo vlastnil další významné psy, včetně Cross Guns Johnson, The Great Bomber, Mallen’s Nell, Brave Nell a Triton Judy, z nichž mnozí se objevují v raných rodokmenech.
Jeho standard plemene, zaznamenaný v jeho zápisníku, upřednostňoval větší, svalnaté a hbité psy se širokými lebkami a silnými těly, což odráželo jeho vizi pro stafordšírský bulteriér.
Mallenův odkaz přetrvává prostřednictvím vývoje plemene a Centra dědictví stafordšírských bulteriérů, které uchovává jeho záznamy, včetně objevu jeho osobních dokumentů z roku 2017.
Mallen, známý jako houževnatá, ale respektovaná osobnost, oslavují jeho přínos nadšenci do stafordšírského bulteriéra po celém světě.
Významným zdrojem Mallenových vzpomínek je rozhovor s Mary Pringleovou z roku 1973, publikovaný v časopise Dog World (27. dubna 1973)



Na žádost Kennel Clubu došlo k úpravě názvu klubu na The Staffordshire Bull Terrier Club. Tato změna vedla k zásadnímu kroku – plemeno Staffordshire Bull Terrier bylo oficiálně uznáno jako samostatné a zařazeno mezi anglická plemena.
Tento proces otevřel cestu k většímu uznání plemene nejen ve Velké Británii, ale i v mezinárodním měřítku.
Přestože Kennel Club uznal plemeno relativně brzy, zařazení mezi mezinárodně registrovaná plemena pod organizací FCI muselo ještě chvíli počkat. Nakonec byl FCI standard schválen v roce 1987. Tento standard, který popisuje vzhled, povahu a vlastnosti plemene, zůstává platný dodnes.
Mezitím britský standard plemene, používaný v jeho zemi původu, podléhal průběžným aktualizacím, aby odpovídal potřebám chovatelů a reflektoval moderní přístupy ke chovu. Poslední oficiální aktualizace britského standardu proběhla v roce 2025.
Díky těmto krokům si Staffordshire Bull Terrier udržuje nejen svou původní identitu, ale také stále vyšší oblibu mezi milovníky psů po celém světě. Dědictví, které vzniklo díky nadšení chovatelů a jejich spolupráci s Kennel Clubem, zůstává nedílnou součástí historie tohoto výjimečného plemene.
The Original Standard (text 1935)
Celkový vzhled
Středně velký, velmi svalnatý, silný a aktivní pes s pevným, kompaktním tělem. Vyzařuje sebejistotu, odvahu a energii.
Povaha
Odvážný, inteligentní, velmi vnímavý a oddaný lidem. Přátelský k dětem. Typický je pro něj tzv. „stafordí úsměv“.
Hlava a lebka
Krátká, hluboká v oblasti tlamy, široká mezi ušima. Silné čelisti s dobře vyvinutým žvýkacím svalstvem.
Uši
Růžové nebo polopřevislé. Nikdy ne úplně svěšené a nikdy ne vztyčené jako „netopýr“.
Oči
Tmavé, kulaté, posazené středně daleko od sebe. Výraz musí působit inteligentně.
Nos
Černý.
Zuby
Nůžkový skus, rovné, silné zuby.
Tělo
Krátký, rovný hřbet, hluboký hrudník, dobře klenutá žebra, silná bedra.
Končetiny
Přední rovné, silných kostí. Zadní dobře osvalené, s dobrým úhlením.
Ocas
Středně dlouhý, nasazený nízko, nesený rovně. Popisován jako „pump-handle tail“.
Srst a barvy
Krátká, hladká, přiléhající.
Uznávané barvy dle původního standardu zahrnovaly: černou, žíhanou, červenou, hnědou, modrou, všechny tyto barvy s bílou, a čistě bílou. Nedal se uznat játrový odstín.
Velikost
Výška 14–16 palců (35,5–40,5 cm).
Hmotnost psi 12,7–17 kg, feny 11–15,4 kg.
Jak se The Original Standard Staffordshire Bull terrier – 1935 liší od moderního
Dnešní standard (FCI č. 86) zůstal z velké části věrný originálu, ale některé body byly upřesněny, například:
- důraz na proporce a vyváženost,
- specifikace typu ucha a tvaru hlavy,
- upřesnění barev a vad,
- popis pohybu a fyzických znaků v postoji.
Pro milovníky plemene je sledování rozdílů mezi standardy skvělý způsob, jak pochopit vývoj SBT během téměř 100 let. Zajímavé srovnání najdete třeba i zde
Související články
Jak uchovnit Stafordšírského bulteriéra – podmínky chovnosti SBTC CZ
Výstavy jako základ chovnosti (a proč na nich opravdu záleží)
Výstavy jsou první reálný krok, kde se rozhoduje, jestli pes může být zařazen do chovu. Nejde o formalitu ani „sbírání diplomů“, ale o ověření, že jedinec odpovídá standardu plemene v praxi – nejen na papíře.
Aby mohl být stafordšírský bulteriér uchovněn, musí absolvovat dvě výstavy se zadáváním CAC:
- jedna musí být Klubová nebo Speciální výstava
- druhá může být Národní nebo Mezinárodní výstava v rámci České republiky
Obě výstavy musí proběhnout na oficiálních akcích a v prostředí, kde je možné objektivní posouzení více psy stejného plemene.

Jaké podmínky musí pes na výstavě splnit
Samotná účast nestačí. Pro započítání do chovnosti musí pes splnit několik jasně daných kritérií:
- minimální věk 12 měsíců v době konání výstavy
- hodnocení „výborný“ nebo „velmi dobrý“
- zařazení do standardní výstavní třídy (nikoliv dorost)
- oficiální záznam výsledku do průkazu původu nebo výstavní přílohy
Bez správného zápisu není možné výstavu uznat v rámci uchovnění, i když je výsledek jinak splněn.
Proč výstavy hrají klíčovou roli v chovu
Výstavy nejsou jen administrativní krok. V praxi fungují jako nezávislá kontrola kvality chovu.
Rozhodčí sledují zejména:
- typ a proporce odpovídající standardu plemene
- pohyb a celkovou stavbu těla v zátěži
- povahu a reakci v rušném prostředí
- celkovou harmonii a vyváženost jedince
Tím se ověřuje, že pes není jen „hezký doma v obýváku“, ale obstojí i v reálném srovnání s ostatními jedinci.
Kde sledovat termíny výstav
Výstavy se plánují dopředu a jejich kalendář se pravidelně aktualizuje. Klubové a speciální výstavy organizuje breed klub, zatímco Národní a Mezinárodní výstavy jsou součástí celostátního výstavního kalendáře.

DNA profil – povinné genetické ověření
DNA profil je další důležitý krok v procesu uchovnění stafordšírského bulteriéra. Slouží především k jednoznačnému ověření identity konkrétního psa a potvrzení jeho původu.
Zároveň je klíčový pro kontrolu rodičovství budoucích vrhů a je součástí oficiální chovatelské evidence v rámci SBTC CZ i plemenné knihy.
Jak se DNA profil zpracovává
Odběr DNA se provádí jednoduše u veterináře – nejčastěji formou stěru z dutiny tlamy. Samotný vzorek následně analyzuje specializovaná laboratoř Genomia v Plzni, která výsledky zároveň archivuje.
Hotový DNA profil se pak přikládá k žádosti o uchovnění jako povinná součást dokumentace.
Volitelné genetické testy
Kromě základního DNA profilu je možné provést i rozšířené genetické testování. Mezi nejčastěji doporučované patří například:
- L-2-HGA
- HC (hereditární katarakta)
Tyto testy nejsou povinné pro uchovnění, ale mohou pomoci lépe pochopit genetické zdraví jedince a plánovat zodpovědný chov. Nicméně bez testů Vám nebudou zapsány do PP štěňat.

Administrativa – poslední krok, jak uchovnit Stafordšírského bulteriéra
Pokud má váš stafík splněné všechny podmínky, následuje administrativní část:
- Odešlete na adresu Hlavního poradce chovu originál PP (+ případně výstavní přílohu) s vyznačenými výsledky.
- Přiložte kopii dokladu o úhradě členského příspěvku SBTC CZ.
- HPCH psa zařadí do klubové evidence a dokumenty odešle na Plemennou knihu.
- Plemenná kniha provede přeregistraci a zašle vám zpět originál PP.
Celý proces trvá přibližně 10 týdnů (ČMKU 60dní, PCH 14dní), proto je vhodné nezačínat řešit, jak uchovnit Stafordšírského bulteriéra až těsně před plánovaným krytím.

FAQ – Nejčastější dotazy: Jak uchovnit Stafordšírského bulteriéra
Po schválení se dokumenty odesílají na Plemennou knihu, která provede přeregistraci.
Související články
Cena štěněte stafordšírského bulteriéra: co ji tvoří a proč se liší
Orientační ceny se liší podle země, původu a kvality chovu:
Velká Británie (země původu): cca 200–3 000 £
USA: cca 600–4 000 $
Importované linie: cena bývá výrazně vyšší podle původu, dopravy a veterinárních podmínek. K ceně importovaných štěňat je nutné připočítat dopravu, karanténní a veterinární náklady.

Cena není jen částka
Rozhodování mezi štěnětem s průkazem původu (PP) a bez něj často začíná u ceny. Na první pohled může rozdíl vypadat výrazně, ale ve skutečnosti odráží dvě zcela odlišné úrovně chovu.
Štěně s PP nevzniká „automaticky“.
Je výsledkem řízeného chovu, kde jsou splněny zdravotní, exteriérové i chovatelské podmínky.
Naopak štěně bez PP tyto garance nemá a jeho původ ani podmínky odchovu nejsou ověřitelné.
Odkud se vzal čistokrevný pes bez PP
Štěně s PP nebo bez – věčná otázka trápící postkomunistické státy již několik desetiletí.
Nejsem idealista a od malinké holčičky, která sotva lezla po 4 jsem měla psa, proto si velmi dobře uvědomuji, že obliba psů bez PP nevymizí za jednu či dvě lidské generace.
Tento fenomén má historické kořeny.
Podívejme se zpět do historie chovu psů v bývalém Československu – praktikuje se chov s podmínkami – to je stav, kdy do chovu je puštěn pouze pes splňující určité podmínky.
Také existuje ničím nepodložená utvrzelá představa, že každá fenka má mít alespoň jedna štěňátka v životě.
A dalším nezanedbatelným faktorem byl fakt, že PP dostávala pouze určitá část vrhu.
Co tedy s nadbytečnými štěňaty? To je měl chovatel utopit, či jinak připravit o život – ač štěňátkům nic nechybělo ani po stránce exteriérové?
Nejde o nový trend ani výmysl posledních let
Právě tady má kořeny fenomén „čistokrevných psů bez PP“, se kterým se setkáváme dodnes. Jeho vznik souvisí s historickými pravidly chovu, která dnes už většinou neplatí.. Je tomu však dnes jinak?
Ve své podstatě se dá smutně konstatovat, že není, ve většině plemen se neustále chová s podmínkami. Ač to vede právě k tomu, že se pak chovají bezpapíráčci.
Poučme se z vyspělých zemí západního světa, kde se praktikuje volný chov a štěňátka bez průkazu původu téměř nekoupíte.
Naštěstí, alespoň nesmysl o PP jen pro určitý počet štěňat zmizel a neplatí, nicméně představa, že fenka má mít aspoň jedna štěňátka žije dál.

Zajíc v pytli aneb když vás zajímá jen cena štěněte Stafordšírského bulteriéra
Problémem ovšem je, že si dnes nemůžeme být jistí, jestli námi vybrané štěňátko bez PP je opravdu zástupce toho či onoho plemene. Jelikož co Čech to vynalézavý člověk, objevila se spousta spekulantů se psy.
Většinou si potom místo svého vysněného kokříka donesete domů křížence pudla s bůhví čím, či místo SBT křížence francouzského buldočka s bulteriérem.
Zdraví, očkování a základní péče bez záruky
Nikdo Vám nezaručí, že štěňátko bylo jen alespoň jedinkrát odčerveno, naočkováno a tetování či čipu ani nemluvím, europas pro psa většinou takový množitel považuje za sprosté slovo.
A pokud máte štěstí je pejsek zdravý, ve většině případů tomu tak není.
Ptejte se proč
Pokud už, ale opravdu narazíte po hodinách a hodinách hledání na štěně, které je opravdu zástupce svého plemene – tak se ptejte proč? Pokud jsou rodiče oba s PP – jak je možné, že štěňátka ne?
Výmluvy kolem neuchovněných rodičů
Neskočte na výmluvy typu – nestihl jsem uchovnit, nebo jde o neplánované krytí. Na jedné fence můžete odchovat 3 vrhy za dva roky – to je dostatečně hodně.
Většina zodpovědných chovatelů nechá fenku před dalším krytím alespoň jednou prohárat, což znamená, že má fenka štěňátka jednou ročně, a to ještě u mladých fenek, které snáší porody a kojení štěňátek velmi dobře. Je to moc?
Realita, kterou znají útulky
Možná, ale kolik znáte množitelů voříšků, kříženců či bezpapíráků, kteří kryjí fenku každé hárání, takže se její organismus nestihne vůbec vzpamatovat?
Nakonec podívejte se jak se plní útulky štěňátky od takovýchto „majitelů“.

Volný chov
Pokud nezměníme svůj názor na jakoukoliv regulaci chovu, budou prostě čistokrevní bez PP stále. Mě samotné stále a to už je hodně let, není jasné proč? – pokud mám psa s PP a fenku s PP nemůžou mít štěňátka automaticky PP.
Kritika systému chovatelských podmínek
Je to nelogické a absurdní. Přece když si např. Jan Brouček vezme Janu Broučkovou také nedělají testy, nemusí splnit nějaké podmínky, exteriér a jejich děti se prostě jmenují Brouček – Broučková.
To jak kdybychom řekli, že ten a ten neodpovídá všeobecné představě ideálního muže a nesmí se množit. Že to zní divně? Zní, ale je to tak.
Dopad na cenové rozdíly v rámci plemene
Je samozřejmé, že se rozevřou cenové nůžky v rámci jednoho plemene, že bude pro normálního smrtelníka těžší výběr štěněte.
Ale nekoupíte si raději Stafíka s PP za 15000,- na mazlíka, pokud nemáte výstavní ambice, než stafíka bez PP od množitele za 20000,- , kde nemáte záruku naprosto ničeho? Ani toho, že se jedná o inzerované plemeno?
Riziko záměny plemene v běžném kontaktu
Věřte nebo ne, ale politika podmínek nikdy ničemu neprospěla, naopak uvolněním chovu, se stane jen to, že tu nebudou pobíhat – vzhledově podobní kříženci, podle kterých je pak člověkem neznalým posuzováno celé plemeno.
Jak veřejnost vnímá psy na ulici
Přece když Vás člověk potká s Vaším psem na ulici neví, že zrovna Vy vlastníte psa s PP, na pejskovi to prostě není nikde velkými písmeny napsáno.

Když ten náš nemá PP
A je pak smutné poslouchat lidi kolem, jak říkají, „no jo Ti Vaši jsou úplně jiní než ten náš, ale když ten náš nemá PP, a taky jsou tak nemocní jak ten náš?“ A to je ještě ta lepší verze.
Nepravdivé zobecňování chování
Můžete také narazit na diletanta, který Vám řekne, ale SBT je pěkně agresivní, my jsme jednoho měli, sice byl bez PP, ale byla to pěkná potvora. Hm, k tomu nemám co dodat.
Pohled na odpovědnost chovatelů a systém chovu
Snad jen apelovat na všechny chovatele psů s PP, aby se pokusili, změnit svoje myšlení, aby se uvolnil chov psů s PP v Čechách.
Volba štěněte podle očekávání a životního stylu
Vždyť přece – kdo chce chodit pejska vystavovat a baví ho výstavy, tak ať chodí. Kdo chce s pejskem sportovat ať sportuje, kdo chce s pejskem pracovat ať pracuje. Vždyť je to jeho pejsek.
Jak si vybírat psa podle jeho zaměření
Je tedy logické, že chci-li sportovce – budu si vybírat tam, kde se psi sportují, chci-li vystavovat budu vybírat tam, kde mají úspěchy na výstavách.
Chci-li pracanta budu vybírat pejska z pracovních linií.
Chci-li jen přítulnou kuličku vyberu si tam, kde mají pejsky levnější, protože na mazlíka mi to přece stačí.

Co mi, ale zaručí štěně s PP?
Čip, naočkované a odčervené štěně, určitou kvalitu. A ve většině případů štěně po ať již genetiky zdravých nebo po testovaných rodičích na dědičné choroby. Chovatelský servis a smlouvu na štěňátko.
Ale hlavně to, že vlastníte to plemeno, po kterém toužíte!
Z čeho se skládá cena štěněte Stafordšírského bulteriéra s PP
Cena štěněte má logickou strukturu, která pokrývá reálné náklady chovu. Mnoho lidí si neuvědomuje, že částka za štěně je jen zlomek toho, co chov skutečně stojí.
Co tvoří cenu štěněte s PP:
- krytí kvalitním psem (obvykle cena 1 štěněte),
- genetické testy, vyšetření, veterinární kontrola,
- krmení březí fenky a štěňat,
- čipování, pas, očkování,
- vystavení průkazů původu,
- pomůcky pro odchov (boxy, ohrádky, plenky…),
- energie, vytápění, hygiena,
- kvalita rodičů (tituly, pracovní zkoušky, importy),
- péče, čas, dovolená během porodu a odchovu,
- chovatelský servis pro nového majitele.
- A to ještě nejsou započítané základní náklady chovné stanice:
- importy psů za 40–120+ tisíc,
- hostování chovných psů 20–100 tisíc,
- výstavy a cesta 20–100 tisíc ročně,
- poplatky klubům a plemenné knize,
- kvalitní veterinární péče a krmení.
Opravdu tedy nejde o byznys. Ve skutečnosti je běžné, že kvalitní chovatel na vrhu nevydělá, ale jen pokryje část nákladů.
Co se v ceně nezobrazí finančně je tzv. chovatelský servis
za chovatelský servis se považuje pomoc novým majitelům našich miminek. V podstatě to znamená, že budete 24hodin na telefonu
i když se Vám to zrovna nehodí.
Musíte být vždy schopni a ochotni poradit, nabídnout pomoc při vystavování a své odchovy naučit jak vystavovat, poradit s výchovou, uchovněním, případně i s výběrem krycího pejska.
Rozdíl mezi „prodejem štěněte“ a odpovědným chovem
Bohužel i dnes se setkáváme s přístupem, že kilo krmiva a smlouva stačí.
Není tomu tak. Většina chovatelů Vám dá fotografie štěňátek v průběhu jejich růstu, a spousta chovatelů dnes za pěkné fotografie svých štěňátek platí profesionálním fotografům, aby měli památku.
Pozor dobrý chovatel se většinou vyptá nejdříve Vás na spoustu věcí, než se dostanete ke slovu. A pokud vás zajímá jen cena štěněte Stafordšírského bulteriéra nedostanete se ke slovu vůbec.
Jak poznat zodpovědného chovatele už při prvním kontaktu
V podstatě lze říct, že existuje jednoduchý návod. Na webových stránkách chovné stanice, která poskytuje kvalitní servis se objevují zprávy od majitelů jejich odchovaných potomků, jsou zde uváděny výsledky a jsou vidět fotografie štěňátek v různém věku, většina chovatelů vždy trvá na tom „být informován“ jako první.
Protože dobrý chovatel se rád chlubí svými odchovy a proč taky ne? Vždyť je to nakonec výsledek jeho práce a snažení, jeho lásky k plemeni a ke svým psům vůbec.
Skrytá část ceny štěněte: čas, péče a osobní nasazení chovatele
Další věc, kterou zájemce v ceně štěněte Stafordšírského bulteriéra nevidí je čas, čas vynaložený na odchov štěňat. Dnes si většina z nás, pokud nemáme doma maminku či babičku, která to zvládne za nás, musí vzít dovolenou v zaměstnání.
A to nejméně 3 dny před porodem a týden po porodu. Čili máme 14dní dovolené pryč a také se to projeví na naší mzdě. A také čas strávený péčí o své psy a štěňátka. To všechno tvoří cenu štěněte.
Chovatelské stanice, kterým jde o prospěch a kvalitu plemene, mají nesrovnatelně vyšší náklady na zajištění chovu.
- krytí kvalitním psem přijde na 15 – 60+ tis. Kč včetně nákladů na dopravu a ubytování
- import štěněte ze zahraničí 40-100 tisíc včetně dopravy (importy z GB stojí od 1000 Liber výš bez dopravy,)
- import šampióna 100 tis .a více – záleží odkud pejska importujete
- hostování kvalitního psa 20-100 tisíc a většinou se pejsek nezdrží déle jak 2 měsíce
- výstavy a cestování, ubytování s nimi spojené 20-100tis. ročně.
- zajištění nejlepší vet. péče a stravování psů, členství v klubech, povinné poplatky za administrativní úkony plemenné knihy a dalších úřadů atd.
Průměrná cena štěněte
Takže ptá – li se mě někdo jaká je průměrná cena stafíčka – odpovídám vždy, že průměrná cena neexistuje. Navíc máte-li výstavní ambice, je pořizovací cena tou naprosto nejmenší položkou, která Vás čeká.
Takže jaká je cena štěněte Stafordšírského bulteriéra?
Vaše štěňátko s PP může stát u SBT 25-60 tisíc, u modrého štěňátka 40-65 tisíc. Štěňátko po ne šampionových rodičích bude vždy levnější než štěňátko po rodičích s tituly.
Štěňátko s 3 generačním rodokmenem by mělo být dražší než štěňátko s rodokmeny, které nemají souvislou linii, což neznamená, že se nejedná o kvalitní štěňátka. Je spousta Chs, které si pořídí jednu fenku a odchovají 2-3x štěňátka a tím vše končí, tím ovšem dochází k rozbíjení linií a je tedy potřeba se podívat na rodokmen rodičů.
Mnohdy zjistíme, že kvalita rodokmenu je skryta o dvě generace zpět a je-li chovatel zkušený, dokáže i s takovýmto rodokmenem pracovat.
Proč je cena štěněte Stafordšírského bulteriéra tak rozdílná
- Cena štěněte s PP se liší podle:
- kvality rodičů,
- vzhledových či pracovních předpokladů,
- rodokmenových linií,
- zbarvení (u některých plemen),
- prestiže chovatelské stanice.
- Štěně „na mazlíka“ může stát méně, protože nemá výstavní potenciál, ale stále má kvalitní původ a zdravotní jistoty.
Orientační ceny v ČR a zahraničí
Ceny se liší podle země i kvality chovu:
- Česká republika: přibližně 25 000–60 000 Kč kvalitní zahraniční linie: výrazně vyšší částky podle původu
- Velká Británie (země původu): cca 200–3 000 £
- USA: cca 600–4 000 $
K ceně importovaných štěňat je nutné připočítat dopravu, karanténní a veterinární podmínky.
Proč jsou importy tak drahé – jednoduše kvůli rozdílným veterinárním podmínkám zemí světa. Je také potřeba vědět, že si štěně většinou nemůžete odebrat dřív jak v 9-10 týdnech a každý týden navíc u chovatele prostě něco stojí, jen na spotřebě krmiva to pozná.
Navíc od 8 týdnů věku se musí chovatel exportovanému štěněti věnovat – socializace, výchova. Další náklady na očkování, a odčervování, podstatně dražší jsou exportní Průkazy původu………….
Takže v podstatě dojdeme k závěru, že pár set Liber či dolarů navíc je vlastně velmi málo, neboť se nám chovatel o našeho drobečka staral s veškerou péčí a láskou, kterou bychom mu dali i my sami. Prostě na chovu psů nelze nikdy vydělat.

Proč chovatelé dělají to, co dělají
Chov psů je náročný, drahý a časově vyčerpávající. Chovatelé to nedělají pro peníze. Dělají to proto, že:
- milují svoje plemeno,
- chtějí ho zlepšovat,
- chtějí zdravější generace,
- chtějí férově předat štěňata do dobrých rukou,
- chtějí majitelům pomáhat celý život jejich psa.
A v tom všem se rodí opravdová hodnota štěněte s PP a to vše tvoří cenu štěněte Stafordšírského bulteriéra.
Proč to vlastně děláme?
Protože nás to baví, máme rádi společnost našich přátel chovatelů a majitelů stejného plemene, chceme, aby to či ono plemeno bylo nej podle standardu, aby bylo zdravé a aby jejich noví majitelé by spokojeni s naším snažením.
Přitom všem nesmíme zapomínat na to, že příroda je mocnější a že pejsek či kočička je stále živý tvor.
Pro většinu z nás jsou prioritně naši psi mazlíci a kamarádi, po případně pracovní parťáci, milujeme je a proto jim věnujeme vše co vede k jejich nejkvalitnějšímu životu s námi.
Radost pro chovatele
A jsme šťastní, dají-li nám štěňátka, na které jsme pak pyšní pro jejich úspěchy. Ať již na poli výstavním, pracovním nebo sportovním nebo jen tím, že je to nej parťák do rodiny a domácí mazlík, který svým majitelům dělá radost.
Teď už víte jaká je cena štěněte Stafordšírského bulteriéra, a také to co ji tvoří.

Shrnutí
Cena štěněte stafordšírského bulteriéra s PP není náhodná ani nadhodnocená. Odpovídá souboru nákladů, práce a dlouhodobé odpovědnosti, která stojí za každým vrhem.
Rozdíl mezi štěnětem s PP a bez PP tak není jen v ceně štěněte, ale především v míře jistoty, kterou si budoucí majitel odnáší.




























































































