← Zpět

Průběh porodu feny

Jako osoba s přirozenou zvědavostí a touhou po samostatném získávání informací jsem se ponořila do prozkoumávání internetových zdrojů o krytí, březosti a o průběhu porodu feny. Ačkoliv je online prostředí přesycené články, které často neposkytují nic víc než ujištění, že fenka se o vše postará sama, já jsem hledala o porodu něco víc.

Snažila jsem se najít detailní a odborné informace, které by mi objasnily nejen procesy, ale i důvody, proč se věci dějí tak, jak se dějí. Chtěla jsem také předejít neustálým dotazům na naše chovatelky, a to i těm, které by mohly působit jako otázky začínajícího chovatele.

Přestože nemám o této oblasti pouze povrchní znalosti, jedná se o první porod, na kterém mi opravdu záleží, a chci být jako zodpovědná majitelka co nejlépe připravena na všechny možnosti. Navíc od posledního porodu fenky, který jsem vedla dokonce telefonicky, uplynulo již 10 let. Tehdy jsme porod zvládli a po šesti hodinách se narodilo sedm nádherných kokršpanělů.

Obnovila jsem si všechny klíčové informace a s ohledem na to, že jde o náš první vrh s průkazem původu (PP), nechci nic ponechat náhodě.

Průběh porodu feny a texty na internetu

Na internetu jsem objevila několik skvělých článků, které obsahují informace nejen průběh porodu feny, ale i o krytí. Ale žádný ucelený text ani vícero textů, který by zahrnoval průběh porodu feny krok za krokem. Velkou pomocí mi byla také kniha Jiřinky Volšické „Stafordšírský bulteriér“ a kniha Vladimíry Tiché „Malá škola pro chovatele psů“, kde je kapitola o porodu skutečně vynikající. A nemohu opomenout poděkovat naší kamarádce a chovatelce, která byla na telefonu k dispozici – díky, Simi!

Upřímně – ve chvíli, kdy to začne, člověk často zjistí, že teorie je jedna věc a realita druhá. Právě proto jsme všechny důležité informace a zkušenosti shrnuli do webináře, aby ses na to nemusela spoléhat jen „za pochodu“.

Na co nesmíme zapomenout: administrativní část 🙁 papírování

Julinčin deníček březosti aneb průběh porodu feny SBT

1 týden – 04. 01. – 11. 01.

– V úterý večer jsme se vypravili s páníčkem a paničkou na návštěvu k mé původní dvounohé Simonce. Těšila jsem se na setkání s kamarádkou Pippi a Harryčkem. Páníčci působili neobvykle vážně, a já ještě netušila, co pro mě mají v plánu. Nejprve dorazil Max a přestože jsem nebyla úplně nadšená, nevěděla jsem, co mě čeká dále. Už jste to někdy zažily, holky? Tento proces se nazývá krytí. Nemohu říct, že bych to zpočátku užívala, ale nakonec to nebylo tak zlé, dalo se to vydržet.

Po návratu domů jsem se hned vrhla do postele k páníčkům a okamžitě usnula. Následující den jsem většinu času prospala, asi z nervozity z předchozího večera. Ve čtvrtek jsme opět zavítali k Simonce a tentokrát mi bylo jasné, proč. Páníčci si přejí štěňátka, tak jsem byla tentokrát hodnější a Maxe jsem přijala. Musím uznat, že to podruhé bylo celkem příjemné a vlastně jsem si to i užila. 🙂 Nicméně jsem z toho pořád dost unavená a ospalá, a tak jsem zbytek týdne většinou jen lenošila a odpočívala.

2 týden – 12. 01. – 18. 01.

Jsem pořád ospalá a unavená, vůbec se mi nic nechce, ani si hrát, chodit ven, prostě se mi chce spát:-) ani hlad moc nemám.

3 týden – 19. 01. – 25. 01.

Trochu jsem ožila, v sobotu mě sice bylo špatně a zvracela jsem, a nechtěla jsem ani jíst. Ale panička říkala, že jíst musím a dávala mě papáníčko po troškách, tak jsem ho teda snědla. Ale jinak jsem začala mít zas náladu na hračky a běhání po venku.

4 týden – 26.01. – 01. 02.

udělalo se mi úplně dobře, mám pořád hlad. Přesvědčuji paničku, že ten sýr je určitě moc dobrý. Ale panička se nedá :-(. Tak si počkám až náš Princ odejde od své misky a jdou zkontrolovat, jestli tam náhodou něco nezbylo. Ale on to většinou zbaští všechno, hamoun. A taky jsem začala hodně pít, holky já nikdy nevypila tolik vody za dva dny co teď zvládnu za den.

5 týden 02. 02. – 08. 02.

Miminka se mi tam začínají trochu víc hýbat. Pořád hodně piju a pořád mám hlad. Přišla změna, dostávám papáníčko 3xdenně a zdá se, že jeho o trochu víc, než obvykle. Taky jsme v pátek jeli k panu doktorovi, aby mi prohlídl bříško. Teda nevím proč jsme tam museli jet, když i slepej musí vidět, že čekám miminka. No jo, to jsou Ti dvounožci – na všechno maj divný přístroje.

6 týden 09. 02. – 15. 02.

Dostávám 3x denně papání, mám hlad, ale nějak nemůžu do sebe nasoukat normální dávku, panička mi to dává po troškách a to celkem spapám, jak vysvitlo sluníčko, tak jsem ožila a panička mě vzala i na trochu delší prochajdu, moc se mi předtím nechtělo ven, akorát jsem oběhla naši venčíci trasu a utíkala domů. Ale s tím sluníčkem to bylo fajn, to se mi hned chtělo na procházku. V sobotu jsem měla focení, hurá, moc ráda se fotím 🙂 a tak jsem paničce zapózovala aby měla radost. A taky jsem se vážila a panička si moji váhu napsala. Přibrala jsem už 0,75kg. Bříško už mám celkem velké. A taky nám tento týden přišla porodnice.

7 týden 16.02. – 22. 02.

tenhle týden říkala panička, že už mi nachystají porodnici a ohrádku, dokonce mi panička donesla z práce můj pelíšek. To asi znamená, že se to blíží………Ale já si myslím, že je času dost. Papám už dokonce 5x denně a zdá se, že je toho zas o něco víc než minulý týden 🙂 No aspoň nemám pořád hlad.

Schody na venčení ještě sice seběhnu, ale nahoru to začíná být problém, a panička říkala, že už je vyšlapávat nemusím. Že s tím počítala:-) a tak chodím do koupelny na plínku, jako když jsem byla malá, ale jen v noci, ráno se celkem těším ven. Bříško mi pořád roste, jsem sama zvědavá kolik tam těch miminek vlastně mám. Páníčci si dělají srandu a říkají, že jsem asi polkla balón 🙂

8. týden 23. 02. – 01. 03.

Prý jsem strašně ubrblaná, ale zkuste se tím břichem tahat:-), když si lehnu tak se mimina vzbudí a začnou dělat psí kusy, a to není zrovna příjemný. Kopou a vrtí se. Panička říká, že to jedno bude určitě po mě, protože se protahuje jak já, a vždycky vykopne zadníma. Tak se jen tak procházím po bytě, ale je to už hodně namáhavý, tak odpočívám v sedě 🙂

Páníček běhal dva dny po domečku a hledal nějakou věc, aby pro mě udělali stoličku a já mohla do postýlky 🙂 Našel, ale už mám problém i s tou stoličkou 🙁 Ono zvednout ten pupek nahoru je už opravdu namáhavý. Papám 5 – 6x denně a je toho zas o chlup víc, No jo, už aby bylo po porodu. A taky vážím už o 3 kg více. A dvounohá taky pořád čte o průběhu porodu feny, jak kdyby chtěla vědět vše.

9. týden 04. 03. 2011

7:50 Mámo vstávej! Honem rodííííííím!! Mámo vstávej! Jé já se poblinkala a páničce do klína 🙁

V pátek ráno jsme se probudili opravdu netradičně. Julinku jsme hned dali do porodnice a čekali. 9:35 se narodil náš první chlapeček. A pak už to šlo rychle. Julinka zvládla průběh porodu úplně sama a s přehledem, panikařili páníčci:-), ale jen trochu, abychom naší novopečenou mámu neznervózňovali.

V poledne jsme měli po porodu a mimískové už leželi jako housenky u maminky. Měli jsme docela hektické dopoledne, ještěže jsou telefony. 🙂 Můžete se připravit jak chcete, ale když přijde na věc máte v hlavě vygumováno. Děkujeme, Simi, bez tvé pomoci by to bylo mnohem náročnější:-) A tak vznikl tento textík o průběhu porodu naší báječné feny.

Na základě těchto zkušeností jsme vytvořili podrobný webinář – průběh porodu feny z pohledu chovatele – krok za krokem, bez zbytečných mýtů a stresu, nejsme veterináři, ale víme, že zkušenosti jsou k nezaplacení a chceme, je předat dál. Věříme totiž, že připravený chovatel je pro nastávající fenku tou největší oporou a tím andělem strážným.

Webinář si můžeš pustit tady

Každý porod je jiný. A i když se může zdát, že to fena zvládne sama, tvoje připravenost je to, co dělá největší rozdíl.