Jak si vybrat pejska

Pár rad jak si vybrat správného psího kamaráda shrnuto do několika otázek.

Jak si tedy vybrat pejska? Zodpovězte si nejprve těchto pár otázek, než se rozhodnete.

  1.  Jsou v rodině děti?
  2.  Kde bydlíme? Dům či byt?
  3.  Jaké plemeno si mám vybrat?
  4.  Budu umět psa správně vychovat?
  5.  Mám dostatek času se psovi věnovat?
  6.  Psa čistokrevného či křížence?

Toto jsou otázky na které si musíte odpovědět dřív než učiníte konečné rozhodnutí.

1. Nikdy nepořizujte psa uslyšíte-li větu „Mámo, táto já chci psa“, pes není odměna za vysvedčení ani vánoční dárek!

Jsou v rodině děti? Jaký vztah mají ke zvířatům, jak se chovají ke psům ve svém okolí? Kolik jim je let? Jak jsou děti zodpovědné?

Je spousta případů, kdy děti ve své blažené nevědomosti, nebo ve své zlobě proti povinnosti venčit psa vymyslí spoustu způsobů jak psovi ublížit. Uvědomte si, že jakkoliv zodpovědné a hodné dítě se o psa nedokáže řádně postarat. Psa si tedy pořizujete Vy!!!

Pes není plyšová hračka na hraní. Pes potřebuje pevný řád, spoustu péče a lásky, mezi toto opravdu nepatří spouštění psa na vodítku z druhého patra paneláku, pálení ocasu, házení psa z dvoumetrové výšky na čumák apod. Pes není hračka. Toto rozhodnutí záleží jen a jen na Vás.

2. Bydlíme v bytě nebo máme dům se zahradou?

Zásadní otázka při výběru velikosti psa – plemena jsou velikostně zařazena do 4 skupin mini – TOI, malá, střední a velká. Mini, malá a většina středních psů je vhodná pro chov v bytě, Střední a velká plemena vyžadují většinou více pohybu a větší teritorium, proto by měla být chována spíše v domech se zahradou.

3. Jaké plemeno si mám vybrat?

Jaký jsem člověk? Klidný a aktivní? Líný pecivál? Jaký pes se mi líbí?

Nejjednodušším kritériem je jaký pes se mi líbí, exteriér je ve většině případů rozhodující, ale neměl by být. Pes není módní doplněk, který za dva roky vyjde z módy, pes žije průměrně 10-15 let. Naopak sepište si seznam plemen, které se vám líbí, zjistěte si velikost dospělého psa, jeho povahu a jeho aktivitu.

Pro líného člověka bude temperamentní plemeno utrpením, pro aktivního člověka bude utrpením gaučový povaleč. Zaměřte se raději na plemena, která vám budou vyhovovat povahově, zavolejte chovatelům takovýchto plemen, zeptejte se na výstavě psů. Ale INFORMUJTE SE!

4. Budu umět psa správně vychovat?

Nepředpokládejte, že pokud umíte vychovávat děti, že to zvládnete. Argument, když jsem byl malý měli jsme psa, rozhodně nezaručuje správné psí chování. A jste si jistí, že jste zvládli výchovu svých dětí? Víte co dělají, když je nemáte pod dozorem?

Opět se informujte jak vychovatelné je Vámi vybrané plemeno, pozor u některých plemen najdete poznámku „Nepatří do rukou začátečníka“. Není to tam pro srandu, je to míněno dosti vážně. Projděte si pár psích školek a jednu si vyberte, začněte s výchovou ihned v 8 týdnech a ve třech měsících začněte navštěvovat psí školku. Rozhodně se Vám to vyplatí.

5. Mám dostatek času se psovi věnovat?

Důležité je uvědomit si, že štěně a následně dospělý pes se musí venčit a to není otázka oběhnutí paneláku, každý pes potřebuje 2-3 hodiny denně a to minimálně, musí se cvičit a to by měla být cca 1 hodina denně. Opravdu jste si jistí, že budete ochotni věnovat psovi tolik času?

6. Pes s PP nebo bez?

Jednoznačně čistokrevného s Průkazem původu. Není to tím, že máme chovnou stanici, ale vlastními zkušenostmi. Ano pes s PP bude něco stát, minimálně v řádu tisíc, ano pes bez PP je vetšinou kříženec za „pusu“ nebo zdarma. Což ovšem nevyváží několik nevýhod kříženců či tzv. čistokrevných bez PP.

Kříženec je sázka do loterie – jak vzhledová tak povahová, ale i zdravotní – doslova zajíc v pytli

Čistokrevný bez PP – už to spojení je děsivé, nic méně nenechte si lhát, z čistokrevného vrhu, oba rodiče mají PP, mohou vzniknout štěňata bez PP jen z několika málo příčin. Rozhodně to není omezený počet štěňat z vrhu, která mohou PP získat!!!! Tento nesmysl přestal platit již v dávno minulých dobách.

  1. Nebyla dodržena min. doba od posledního porodu feny (to je ještě ta lepší verze)
  2. Jeden z rodičů byl postižený gen.chorobou L2HGA/HC a u štěňat jsou potvrzeny (obrovské náklady spojené s léčbou a bez záruky na úspěch, v nejlepším případě se život psa zkracuje o třetinu)
  3. Jeden z rodičů je sice čistokrevný, ale nemá status chovného psa – proč asi? (vyřazení z chovu je několik příčin – závažné vady proti standartu, negativní povahový rys, nositel obou gen.nemocí L2HGA/HC – nositel jedné může získat status chovný – či jiných dědičných chorob.)

Více o problematice PP versus bez PP se dozvíte v samostatném článku

Takže než se rozhodnete vybrat si pejska, zkuste zvážit pár otázek, co vlastně očekáváte od psa a od života s ním.