← Zpět

Zákaz norování

Zákaz norování budí emoce, ať jste pro či proti, pojďme se zamyslet nad fakty a nad širšími souvislostmi.

Liška se smí lovit pouze v období kdy nemá liščata (typicky v zimě), v důsledku pravidelného očkování lišek u nich téměř vytratila vzteklina, jejich stav se od té doby zvedl až 4 násobně (dle odhadů ČMMJ).

Ročně se odloví cca 80 – 90 tisíc, jejich stav se ročně odhaduje až na 250 – 400 tisíc.

Liška je predátor – loví, a ne neloví jen slabé a nemocné kusy, loví široké spektrum kořisti podle dostupnosti. Od zajíců až po vaši slepici na zahradě. Proto roste počet lišek na okrajích měst.

salofoto fox 8016957 scaled

Přirození predátoři lišky v ČR

Vlk, rys, medvěd či velcí dravci ji mohou příležitostně usmrtit, jejich početnost však není natolik vysoká, aby významně ovlivňovala stavy lišek na úrovni celé republiky.

Liška je nejpočetnější šelmou v ČR, vyšší stovky tisíc versus nižší stovky až nižší tisíce vlků a rysů, medvědů.

Populace zajíců v ČR je zhruba 250 -300 tisíc… tzv. jarní stav, je vidět, že v Česku dnes už počet lišek pravděpodobně není o moc menší než počet zajíců. To je z historického pohledu dost neobvyklý poměr.

Liška se velmi dobře přizpůsobuje rizikům i změnám prostředí. Takže když budete chodit lišku hlídat na posed, ona v době kdy tam budete – buď nevyleze z nory nebo se stáhne na území, kde nejste a nevidíte.

Většina lišek v ČR je ulovena: na čekané, vábením a na druhém místě norováním.

Norování se v době přítomnosti mláďat nepoužívá a není přípustné používá se jen mimo reprodukční fázi.

Legislativně i prakticky je to nastavené tak, aby nezasahovalo do odchovu (toto plus úspěšnost očkování na vzteklinu zvýšilo stavy lišek)

Pokud bychom lišku přestali lovit, může být roční nárůst populace podle některých odhadů až kolem 30 %, než začnou výrazněji působit přirozené regulační mechanismy.

  • nižší reprodukční úspěšností při vysoké hustotě populace
  • nemocemi (prašivina, psinka, parazité)
  • ale i nelegálním lovem do pastí

stocksnap fox 2597803 scaled

Příroda je velmi propojený stroj – pokud nechám přemnožit jeden druh bez přirozeného predátora, může zdecimovat dočasně populaci jiných druhů, v tomto případě zajíců, koroptví, bažantů, dokonce i těch hrabošů, kun, ….

Za několik let by se systém pravděpodobně začal vracet k nové rovnováze, otázkou však zůstává, jak výrazné populační výkyvy by během této doby nastaly.

Lišky budou více lovit v příměstských oblastech (okrajové čtvrti měst) u vesnic jsou běžné, jen jich bude více.

Liška je dosti teritoriální a území není neomezené, stejně jako hrabošů, zajíců a ptactva není neomezené množství.

Lišky začnou velmi pravděpodobně šířit choroby a parazity nebezpečné i pro člověka, vyšší populace = pravděpodobně vyšší výskyt a paradoxně vyšší úmrtnost na tyto choroby.

Držení lišek v ČR

  • Základní právní rámec – Opírá se hlavně o:
  • zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti
  • vyhlášku č. 244/2002 Sb. (provádění některých ustanovení)
  • vyhlášku o době lovu (č. 245/2002 Sb.)
  • veterinární předpisy (SVS + zákon o veterinární péči)

✔️ povoleno pouze když:

  • jde o záchrannou stanici / rehabilitaci zvířat
  • jde o zoologickou zahradu
  • nebo výjimečně o speciální povolení (výzkum, chovné zařízení)

Kotec musí mít pro lišku nejméně 5m čtverečních a výšku 1,5m, 3 stěny plné a jedna drátěná, musí být zastřešený a oddělený od ostatních zvířat, do kotce musí být dána bouda min. 70x70x40.. (kotce bývají běžně 10-15 metrů čtverečních)

Výběh, liška musí mít výběh 20-60 m2 – výška plotu 2m, podhrabové desky nejméně 50cm v zemi, horní část plotu má mít protilezeckou úpravu.

Ve výběhu by měla mít možnost úkrytu, bouda, umělá nora, tráva

Jelikož nežijeme v ideálním světě a ani s ideálními lidmi potkáte i starší menší zařízení.

Nicméně zákony ČR a řády ČMMJ stanovují pravidla chovu a držení lišky pro kynologické účely. Kontroly jsou časté, byrokracie šílená.

r3IsUYbodbOrQTnDeFlF2 iTFleV85T0Yq2I0ts2WVeqthWLhDkbOEvhDUc5Wb9uyntOfkbuPMNlnAA GcTFBi EdSFo6wjOU7IXpBqsDtMAUo9FoeCXAoatX

Co se stane při zákazu norování

Z tzv. norníků se přes noc nestanou „gaučáci“ změna chování u psa je práce na několik generací.

Tzn. že při změně účelu využití plemene je potřeba široké chovatelské základny, která bude provádět selekci chovu, tak, aby změnila trvale přirozené chování psů.

Co bude dlouhodobým cílem chovu norných plemen? Mají se jejich pracovní vlohy zachovat, nebo naopak postupně potlačovat? A pokud ano, podle jakých kritérií bude taková selekce probíhat?

Pokládá si vůbec někdo tuto otázku?

Zákaz norování

Co to bude znamenat v praxi

Pes neztratí geneticky danou vlastnost pro kterou byl šlechtěn po desítky generací, vydáním zákazu norování.

Psi tento pud (behaviorální chování) bude mít stále, stále budou vnikat do nor a stále budou dělat to co jim velí jejich přirozenost.

ALE (!) – nekontrolovaný a nenaučený pes nebude ovladatelný a povede to k:

  • víc samostatných vstupů do nor
  • menší spolupráce se psovodem
  • vyšší riziko „zaseknutí “
  • horší predikovatelnost psa

Stručně řečeno, pes se výcvikem učí ovládat své přirozené chování, proto se trénuje, tím se zajišťuje kontrola a ovladatelnost psa aby samostatně (bez povelu) nevnikl do nory, kde může ohrozit nejen sebe, ale případně i mláďata lišek či jezevců.

Výcvikem se také zajišťuje, aby se pes v noře nezasekl, nebo nenechal tzv. zazdít jezevcem.

Bez odpovídajícího výcviku lze očekávat více problémových situací souvisejících s přirozeným chováním těchto plemen.

Norování se řídí přísnými pravidly a tato pravidla byla ještě zpřísněna

  • bez kontaktní norování (pes a liška či jezevec jsou odděleni mříží)
  • kontrolovaný výcvik – bez něj budou opravdu průšvihy
  • kontrolované norování (pouze na povel nikoliv řízen pouze přirozeností psa)
  • konstrukce umělé nory má přesná pravidla….

0G0A c7FuWt1CleJIJKc0YWB kMZNNzOgJ0b2pu3O3RCdZ8PxYI DTUMHuX45CxcN7UPdeF6p Ptqo1ywjlXwg6SjPm8XX3xQuzKZ44ApKW8q wMvYH e9ugA7e80uu3JNblq cqrlF2b4 w8IPnXpdoaMMXjGHYEn4alXr2wQwW4WwmP iKEB HtyZgaop7

Proč se loví zvěř

  • protože území ČR má omezený prostor,
  • protože města se rozšiřují a zmenšuje se tak vhodná krajina pro zvěř,
  • protože existují složité výpočty na to kolik krajina bezpečně uživí kterého druhu zvěře bez toho, aby způsobovali výraznou škodu lidem, zemědělcům a lesům (okus stromů atd..)
  • protože chybí přirození predátoři – vlci, rysové a medvědi, musel tuto úlohu převzít člověk,
  • protože kulturní krajina je fragmentovaná a nežijeme v divočině,
  • protože nemoci a parazité
  • protože se udržuje populace v mezích, které jsou dlouhodobě slučitelné s krajinou, hospodařením a zdravím zvěře
  • protože neregulovaná zvěř by znamenala riziko pro lidi, domácí zvířata a hospodářská zvířata. A to jak zdravotní, tak prostorové a vyvolávající konflikty.
  • protože neregulace by mohla znamenat nerovnováhu systému
Zrušení či omezení regulace zvěře by nevedlo ke kolapsu ekosystému, ale k postupnému přechodu do méně stabilního režimu s vyššími populačními výkyvy, větším prostorovým kontrastem a zvýšenými konflikty v krajině využívané člověkem.

Kdybychom zakázali lov zvěře úplně

  • bude ekosystém po nějakou dobu (odhady se různí) nestabilní – bude vznikat jak přemnožení tak decimace druhů a bez naprosté odhadnutelnosti – to může (a nemusí) mít za následek i vymizení některých druhů zvěře z našeho území
  • některé zejména invazivní druhy zvěře mohou (ale nemusí) začít vytlačovat přirozené obyvatele našich lesů a polí, luk a hájů

Otázkou proto není, zda je možný zákaz norování. Otázkou je, zda zákaz skutečně vyřeší problém, který má řešit, nebo pouze vytvoří problémy nové.

Pokud má být zákaz norování obhajován jako opatření ve prospěch welfare zvířat, pak by jeho zastánci měli doložit, že skutečně povede ke zlepšení situace.

To podle mého názoru zatím přesvědčivě prokázáno nebylo. Zákaz norování není tudíž na místě zakazovat.